Vidět zajíce na vlastní oči začíná být vzácnost. Jejich počty ve volné přírodě totiž každým rokem klesají. Myslivci hledají způsoby, jak nepříznivý trend zvrátit. Pomoci oživit populaci zajíců na Domažlicku se teď rozhodli myslivci z Mysliveckého spolku v Milavčích. Do volné přírody jich vypustili 40.

„Populace zajíce v naší honitbě je strašně nízká a je sotva životaschopná, dochází tedy k páření mezi příbuznými jedinci a k postupné degeneraci. Proto jsme se sem rozhodli vypustit nové a populaci tím osvěžit,“ vysvětlil předseda Mysliveckého spolku Milavče Petr Kopf s tím, že hlavním cílem je zachování zvěře i pro další generace. Zajíce vypustili na třech pečlivě vybraných místech v milavečské honitbě. Zajíc musí mít dostatek míst k úkrytu.

Milavečtí nejsou ve svém snažení sami. Do svých nových domovů se zajíci v pondělí rozběhli také ve Vidicích a v Draženově. „Ve Vidicích to dělali již třetím rokem a říkali nám, že dříve zajíce ve volné přírodě nevídali, ale najednou je to běžnější,“ podotkl Kopf. Jaroslav Horáček, předseda Asociace chovatelů zajíců v Čechách a na Moravě, který ušáky na Domažlicko dovezl, odchovává zajíce už 20 let. „Každý rok se od nás v celé republice vypustí 600 až 700 jedinců do volné přírody,“ řekl.

Na Domažlicku se zajíci přestali lovit v polovině 80. let, kdy se populace snížila pod normovaný stav.

„Tento nízký počet přetrvává až dodnes. A není to jen u nás, problém s malou populací zajíců má celý Plzeňský kraj,“ uvedl Kopf. V roce 2017 bylo podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) v Plzeňském kraji odloveno pouze 60 kusů, oproti tomu v Jihomoravském kraji bylo například odstřeleno 8233 zajíců.

Klesající počet zajíců ve volné přírodě potvrzuje i Martin Ernst z Ústavu ochrany lesů a myslivosti při Mendelově univerzitě v Brně. „Faktorů, které to ovlivňují, je mnoho. Jedním z nich je třeba současné zemědělství. Zajícům se daří více tam, kde se pěstuje více druhů plodin a také pícniny pro dobytek,“ vysvětlil Ernst. Pomoci může vytvoření co nejpestřejší krajiny s krajinnými prvky. „V tom by se myslivci měli snažit o větší spolupráci s obcemi, které pro to mohou poskytnou své pozemky,“ myslí si Ernst. Ostatně Světová zdravotnická organizace považuje zajíce za bioindikátor kvality životního prostředí. Čím více se v oblasti daří zajícům, tím lepší i pro lidi.

PREDÁTOŘI: LIŠKA, KUNA, PRASE

Počty zajíců také snižují jejich přirození predátoři jako liška, kuna či prase divoké, které lze regulovat lovem. „Jenže mnozí jsou chráněni, jedná se třeba o dravce či většinu krkavcovitých ptáků. Ti dokážou napáchat velké škody nejen na zajíci, ale i chráněné koroptvičce,“ upozornil Ernst.

Vypouštění uměle odchovaných zajíců tak má podle něj své opodstatnění. „V rámci výzkumu jsme je vypouštěli třeba v Němčicích nad Hanou a tam se stav výrazně zlepšil. Zajímavé je, že přestože jde o umělý odchov, zajíc si zachová svou ostražitost a plachost. Monitorování navíc ukazuje, že i tři roky po vypuštění se zvířata drží v téže honitbě, kde se i rozmnožují,“ dodal Ernst.

Dle statistiků bylo v roce 2008 na území České republiky 328 698 jedinců, v roce 2017 pak stav klesl na 229 545 kusů. Odlov je dovolen pouze na místech s vyšší populací a v roce 2017 se odlov zajíců snížil oproti roku 2016 o 18 procent. „Prvořadý úkol pro nás je teď ohlídat predátory, aby neulovili všechny nové přírůstky,“ dodal hospodář z milavečského spolku Vladimír Osička.

Ilustrační foto.
Výstavba nového 'íčka' finišuje