Ráno kolem sedmé hodiny autobus řízený členem SDH Chodská Lhota Václavem Květoněm posbíral své účastníky a vyrazil na první zastávku, jíž byla hráz Nýrské vodní nádrže. Na dobových fotografiích si prohlédli stav Úhlavského údolí před napuštěním přehrady v roce 1969. Potom projeli Hamry, jednu z nejdelších obcí v Česku a pokračovali na Železnou Rudu-Alžbětín. Tady si od vedoucího zájezdu Mráze vyslechli nejen historii staniční budovy ve své polovině rozdělené hranicí SNR a Česka, ale také něco o provozu na kolejích před revolucí v roce 1989 i v současné době.

Odtud pokračovali do královského města Kašperské Hory. Cestou se osazenstvo dozvědělo zajímavosti o zaniklých sídlech v okolí, neboť jak oblast Českého lesa, tak i tuto část Šumavy poznamenala pohnutá historie dvacátého století. Poněkud ponuré příběhy vyvážila návštěva Kašperských Hor, kde si mohl každý určit individuální program včetně oběda. Poznat Šumavu prostřednictvím jejího muzea na náměstí se rozhodlo pár desítek cestovatelů a určitě nelitovali.

A protože město bylo právě díky těžbě žlutého kovu bohaté, postavilo si hned tři kostely. Na náměstí je zasvěcený sv. Markétě, jižním směrem stojí kostel Panny Marie Sněžné a západně od města kostel sv. Mikuláše s kaplí sv. Anny, kde měl zájezd domluvenou komentovanou prohlídku. Od průvodkyně Heleny Pekárkové se dozvěděli i o historii hřbitova kolem něho. „Prostor hřbitova nebyl velký, takže časem zde bylo plno. Jenže všichni chtěli mít své blízké pochované na posvěceném místě, a tak se stávalo i to, že mrtvého přehodili přes kamennou zídku, aby byl pohřbený tady,“ řekla Pekárková. V současnosti se zde konají bohoslužby jen několikrát v roce, byla tu i svatba a díky vhodné akustice zde pořádají benefiční koncerty, jejichž výtěžek jde na opravu varhan kostela na náměstí. Ani smržovičtí hasiči nepřijeli s prázdnou a za prohlídku poskytli kostelu sponzorský dar 1 500,- korun.

Odpoledne pokračovalo návštěvou vodních elektráren Vydra a Čeňkova Pila, kde je kromě generátorů k vidění i expozice plavení dřeva až do Prahy. Pak autobus přejel do Prášil. „Tady byl vojenský újezd a Prášily měly 50 obyvatel,“ vyprávěl Mráz, „a když byl újezd v roce 1991 zrušený, moc se jim to nelíbilo. Do té doby sem nikdo nesměl a najednou tu jsou davy turistů.“

Poslední zastávkou byla zrušená obec Zhůří, kde došlo 5. května 1945 k jednomu z posledních bojů mezi americkou armádou a příslušníky kadetské školy SS a Hitlerjugend. Nad silnicí, přístupné pouze na zvláštní povolení Lesů ČR, připomíná tuto událost památník obětem US Army a pár metrů odtud je pak zbudovaný Kříž smíření.
„Aby člověk pochopil krajinu, musí poznat obyvatele a jejich osudy.“ To je krédo Václava Mráze a slouží mu ke cti, že o své poznatky je ochoten rozdělit se s dalšími lidmi. Zájezd určitě nebyl poslední, který smržovičtí hasiči uspořádali.

Autor: Zdeněk Huspek