„Ve čtvrtek chodíme drkat dvakrát, v pátek čtyřikrát a v sobotu jednou. Začínáme už v pět hodin ráno,“ řekl Jirka Dufek z Pasečnice, který společně s Terezkou Bauerovou dohlíželi na správný průběh drkání.

Drkači projdou celou vsí a musí dodržovat přísná pravidla.

U každého křížku pokleknou a pomodlí se Otčenáš, přičemž jsou často sledováni přísným okem starších tet.

Během několikakilometrové cesty, kterou absolvují několikrát denně, musí neustále točit řehtačkami.


Tato tradice se dodržuje už jen v několika vsích regionu, například v Tlumačově, Mrákově, Novém a Starém Klíčově, Mlýnečku a Pasečnici.

V Pasečnici bylo ještě před dvěma lety drkání výhradně chlapeckou záležitostí.

Tento železný zvyk porušila právě Terezka Bauerová.

„Klukům se to moc nelíbilo, ale bylo jich málo, tak byli nakonec rádi, že s nimi jdu,“ řekla.

Odměnou za mnohdy strastiplné putování v každém počasí a časné vstávání je drkačůn sobotní vydrkávání.

V každé chalupě dostanou nějakou dobrotu, vajíčka či peníze, které podle zásluh mezi všechny rozdělí předem zvolení kapitáni.

Drkači musí vše stihnout během dopoledne.

Když se v sobotu v poledne rozezní zvony, nezapomínají na další zvyk a rychle si umyjí ruce a obličej v potoce, aby byli po celý rok zdraví a neměli pihy.