Někdy bylo sněhu tolik, že jsme si museli vykopat tunel, abychom se dostali domů, vzpomíná na šumavské zimy osmdesátiletý Vladislav Valečka. Rodák z Domažlicka, který déle než 40 let žil v osadě Filipova Huť, která je nejvýše položeným sídlem České republiky (1093 m n. m). Najdete ji nedaleko Modravy.

„Na Filipce padalo tolik sněhu, že byl často do výše plotu. Chodili jsme pak rovnou přes plot. Pamatuji si, že když jsme jednou koupili pračku, tak jsme ji kvůli vysoké sněhové nadílce dávali dovnitř oknem, které bylo dva metry vysoko. U vchodu jsme si kopali tunel, abychom se dostali do dveří. Vzpomínám také, že někdy padalo tolik sněhu a byl tak sypký, že jsme chodili po střechách zaparkovaných aut. Nebylo výjimkou, že člověk šel dvě hodiny úsek měřící čtyři sta metrů,“ zavzpomínal senior, který byl dlouholetým šumavským fořtem. Zároveň ale od 60. do 80. let minulého století měřil každý den teplotu na meteorologické stanici, kterou měl umístěnu u domu. Obsluhoval i meteorologickou stanici na Březníku. Tam se měřila nejen teplota, ale i další ukazatele. Data hlásil hydrometeorologickému ústavu.

„Žili jsme v dřevěném domku, kde bylo pořád chladno, foukalo dovnitř okny, takže jsme pořád museli topit. Když nám zamrzla voda, nabrali jsme sníh do hrnců a dali je na kamna, aby roztál. Člověk si prostě vždy musel nějak pomoci. Byli jsme Šumaváci, museli jsme být zocelení. Na zimy jsme byli zvyklí a nevadily nám. Samozřejmě, třeba jet autem na nákup do Modravy se mnohdy nedalo, tam bychom dojeli, ale zpět na Filipku už bychom se nedostali. Využívaly se sáně, nakupovat jsem jezdil na koni,“ popsal Valečka. Dodnes má schovaná data ze svých měření. Ukazují, že výjimečná byla například zima v roce 1970. Tehdy na Filipce ležela sněhová pokrývka plných 195 dnů, rekordní byl 7. březen, kdy výška sněhu byla 296 cm. „Výjimečný byl i rok 1984, kdy na Březníku padaly teploty pod 40 stupňů,“ zalovil v paměti osmdesátník, podle něhož poslední roky už zimy nejsou takové, jako bývaly, i sněhu padá méně.

Chladno na Šumavě nezažíval s rodinou jen v zimě. „V červenci pamatuji na Filipce mráz, padal dokonce i sníh. S mrazem i v létě jsme ale počítali, více jsme se proto oblékali,“ uvedl. Lokalita, kde žil, je mrazy proslulá. Rokytská Slať a Horská Kvilda, ležící jen pár kilometrů od Filipovy Hutě, pravidelně sbírají celorepublikové mrazové rekordy.

Dnes už Valečkovi na Filipově Huti nežijí. Příliv turistů, mnohdy se chovajících arogantně a nerespektujících místní obyvatelstvo, je přiměl k tomu, že se přestěhovali na nedaleké Sušicko, kde žijí o zhruba 600 výškových metrů níže.