Našinci nic neříkající názvy jako Tortitas, Taquitos či Tostadas, respektive Quesadillas se už z kuchyně nesměle představovala nevšední vůní. „Trochu nás zaskočilo, že nepřijel Alberto Alejandro Santillán García, ale poslal za sebe kolegu,“ řekl nám Václav Pelnář, který Mexičana vyzvedával v Praze na letišti.

Alejandro tentokrát do Domažlic, ač byl očekáván, nepřijel. Zůstal v Praze, neboť očekával přírůstek do rodiny. Osmadvacetiletý Rodrigo Flores Vińas z Mexico City prozatím strávil v Česku deset měsíců. Za tu dobu se naučil nejnutnější komunikaci v češtině, již potřebuje v případě, že má k ruce české kuchaře, v tomto případě Patrika Haase a Josefa Vacka.

„Základem celé řady původních mexických jídel je kukuřičná mouka, cibule, různá zelenina a ovoce, kuřecí maso a hlavně speciální koření,“ dozvěděli jsme se, zatímco Rodrigo připravoval poměrně tuhé těsto na quesadillu. „Líbí se mi tu, je tu hezky,“ řekl nám mladý Mexičan s tím, že v kuchyni se zde cítí jako doma. Prozradil mezi řečí, že se mu líbí i česká děvčata.

Z menu, které nabízelo desítku původních mexických pokrmů, si lidé nejvíce vychutnávali Fajitas a Quesadillu. „Chutnají nám, už jsme tato jídla jedli,“ vysvětlili nám tito labužníci . A kdo a proč vlastně přišel pravá mexická jídla ochutnat? „Někteří hosté přišli cíleně a vybírali si z toho, co jim minule chutnalo, případně to, co ještě neokusili. Pak přišli lidé jen tak ze zájmu, kteří nevěděli, do čeho jdou. Ale snědli všechno,“ uvedla Deníku servírka Barbora Kášková s tím, že lidé chtěli hlavně okusit pokrmy z kukuřičné mouky, která se v české kuchyni běžně nepoužívá.