„Já rozhodně. My v malých obcích na tom nejsme dobře. Stát bere osmdesát procent rozpočtových daní, což je hodně. Praha je na tom velice dobře, ale malé obce přece také musejí svítit, zajišťovat dopravní obslužnost, platit na žáky školám. Často si obce na svá bedra vzaly i prodejnu, aby zajistily lidem alespoň základní potraviny,“ říká starosta Chodské Lhoty František Jílek.

Má ve svém katastru samoty, kam ještě nevede ´asfaltka´, přestože se s pomocí ´kraje´ mnohé cesty podařilo udělat. „Rozdělení daní by mělo být zcela jiné, vždyť velká města mají šestiapůl násobek toho, co dostáváme my,“ zakončuje Jílek.

Se současným rozdělováním daní vyjadřuje nespokojenost i další námi oslovený. „Je to lumpárna. Není přece normální, aby Praha měla na obyvatele sedmkrát víc než my. V našem kulturním prostoru, čímž myslím Evropu, dostávají hlavní města 2,4–3násobek. Praha má největší daňové příjmy i z toho důvodu, že podnikatelé se často přihlašují na fingované pražské adresy, tudíž daně jdou Praze. Navíc tamní ´berňák´ je v žádném případě nedokáže zkontrolovat,“ říká starosta Klenčí pod Čerchovem Karel Smutný. „Tito podnikatelé mají své provozovny jinde v republice, kde mimo jiné zatěžují životní prostředí a daně plynou jinam,“ upozorňuje na další negativní dopad.

„Mělo by se s tím něco co nejdříve udělat. Hlavně by měl zmizet nepoměr mezi malými obcemi a městy, zejména statutárními. Nedokážu pochopit a také se mi vůbec nelíbí, že jsou tam lidé více ´ceněni´ než obyvatelé ostatních obcí,“ připojuje se ke kolegům starosta Blížejova Jiří Červenka.