VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Zážitky z Ameriky nelze popsat, ty se musí zažít

SEDLICE U ZAHOŘAN -S řadou neuvěřitelných zážitků se vrátil ze Spojených států amerických třiadvacetiletý Miroslav Kaigl, který se zde nejprve představil v roli baseballového sudího na prestižním turnaji Světové série a posléze s kamarádem Vladimírem Richtrem poznával proslulé přírodní památky.

9.12.2007
SDÍLEJ:

Mladý baseballový sudí Miroslav Kaigl řídil několik zápasů prestižního turnaje Světové série ve Spojených státech amerických. Foto: archiv M. Kaigla

Cesta do Ameriky

Ta vznikla na základě pozvání Bobyho Thorna, což je americký baseballový rozhodčí. S ním jsem se před několika lety seznámil na turnaji ´Belgie Open´ v Antverpách. Letos měl k nám přijet pískat na Pražském baseballovém týdnu, ale bohužel se mu to nehodilo, tak mě namísto toho pozval na pískání proslulého Turnaje světové série v americkém Phoenixu. A této nabídce jsem neodolal a spolu s dalším kolegou, rozhodčím České baseballové asociace Vladimírem Richtrem, jsme na prestižní turnaj odcestovali.

Turnaj Světové série

Turnaj světové série se koná tři týdny, přičemž letos na něm startovalo okolo 330 týmů nejen ze Spojených států amerických. Představili se na něm hráči, kteří mají ambice hrát nejvyšší baseballové soutěže, včetně Magic League. Dokonce zde hrály týmy Mexika a Dominikánské republiky. Navíc ´Dominikánci´ hrají ligu, když má Magic League pauzu, takže nastoupili k duelům vynikající baseballisté. Měl jsem tu čest i jejich utkání pískat.

Řízení zápasu

Spolu s Vláďou jsme řídili utkání prostředního, tedy druhého týdne. Samotný turnaj je rozdělen do několika divizí. My sami jsme pískali divizi nad 25, 30 a 40 let, 65 let a více a mimo jiné také speciální kategorii, ve které se utkávají otcové se syny.

Zážitek z turnaje

V jednom z duelů házel jeden otec za jeden velmi prestižní klub, hrající nejvyšší baseballovou americkou soutěž, bohužel nevzpomenu za který. Přestože mu bylo 75 let, dokázal odpálit neskučné nadhozy. A právě zde bylo vidět, že baseball je sport Ameriky, a míček umí odpálit každý. I kdo se k tomu postaví prvně, ví, kam má odpalovat, kam má běžet, co má dělat, což je jinak vzhledem k nám Evropanům a i zbytku světa nesrovnatelné.

A to není vše. Dokonce jsem s Vláďou Richterem pískal jeden duel, ve kterém 75letý hráč nadhazoval a odházel ´complet game´, což znamená celé utkání od první do deváté směny. Na začátku zápasu jsem si říkal, že to nemůže zvládnout, vždyť teplota ve stínu se pohybovala okolo 34 stupňů Celsia, navíc ten jeho věk. Dával jsem mu tak dvě směny s tím, že toho bude mít ´plné kecky´. Ale doopravdy odehrál celé střetnutí.

Obrovský přínos

Zcela určitě to pro nás byla nesmírná zkušenost. Poznali jsme zemi, která je kolébkou baseballového sportu. Navíc jsme přímo poznali rozdíly mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými nejen v přístupu k rozhodčím. Člověk cítil, jak sami Američané k baseballu přistupují, jak jsou hrdi na tento sport a že ví, jak se která situace hraje, což u nás není běžné. V Phoenixu nikdo nepřemýšlel, jak má hrát v dané situaci odpal, rovnou ho zahrál. U nás je vidět, že hráč tápe, kam má míček hodit nebo co vlastně s ním má dělat.

Přístup k rozhodčím

Pískali jsme zápas domácího týmu Chicago Kaps a nutno říct, že po celé utkání se o nás starali. Měli jsme neustále k dispozici pití, navíc se nás ptali, jestli něco nepotřebujeme. Celé střetnutí tak o nás pečovali. Za prvé to byla jejich jakási taktika získat si rozhodčího na svou stranu, na druhé straně to klub bral jako domácí povinnost postarat se o sudího tak, aby se během zápasu cítil dobře, což se u nás říct nedá. V naší republice se hraje pořád na psychický tlak na rozhodčího a to má za důsledek, že sudích je v dnešní době zde málo. Buď odchází nebo nemají zájem pískat jenom z tohohle důvodu.

V Americe hráči také, když jim ´teče do bot´, jdou rovněž diskutovat s rozhodčím, ale v rámci slušného chování. Přijdou za ním a ví, jakým způsobem mají položit otázku bez nějaké arogance nebo bez něčeho podobného. Zeptají se mě, jestli jsem si jistý, jestli to tak bylo, jestli jsem to takhle mohl vidět. Oni ví, kdy za sudím mohou přijít a zeptat se ho. Navíc se snaží diskutovat v případě, kdy vidí, že rozhodčí udělal něco, co neměl.

Pozvání na příští rok

Pozváni jsme i na příští rok. Jak již jsem řekl, překvapil mě přístup jak manažerů, tak i hráčů k nám rozhodčím. Po zápase přišli, poděkovali pokaždé za to, že jsme jim střetnutí odpískali. Navíc s námi prohodili pár slov. Získali jsme tak spoustu kontaktů a i kamarádů, takže pro nás oba to byl obrovský přínos. Pokud budu mít dost finančních prostředků, tak bych příští rok vyrazil rád do Ameriky znovu.

Ubytování

Po příletu do Ameriky jsme bydleli u Bobyho Thorna v třípatrovém domě s garáží u jezera. U něho jsme zůstali tři dny, během nichž jsme se aklimatizovali a srovnali i s časovým posunem. Spolu s Bobem jsme rovněž navštívili Virginia City Následně jsme se přesunuli do Phoenixu, kde jsme absolvovali v roli rozhodčích turnaj Světové série.

Po jeho skončení jsme opustili hotel a pronajali si auto, se kterým jsme vyrazili po přírodních parcích a zajímavých místech po Spojených státech amerických. Vyrazili jsme například do Grand Caňonu, Las Vegas, L.A. Hollywood, Beverly Hills, National Sequoia Parku či San Franciska. Během týdne jsme stihli dost velkou okružní jízdu, viděli jsme spoustu míst a rozmanitostí americké země, ať už to byla příroda nebo města.

Málem nehoda

Hned při prvním dnu naší okružní jízdy jsme byli málem účastníky dopravní nehody. Ve 140 kilometrové rychlosti auto před námi přejelo do protisměru, kde se srazilo s protijedoucím vozidlem. My jsme se naštěstí srážce vyhnuli. Byl to nepříjemný zážitek, zvláště když jedno z aut ihned po nárazu začalo hořet. Nikdo naštěstí nezemřel, skončilo to zraněními několika cestujících.

Pro nás to byla jakási výstraha dopředu a přibrzdila nás v našem ´americkém snu´. Ale vše jsme v pořádku přežili a výlet po zajímavostech v Americe si náležitě vychutnali. Zážitky, kterých bylo spoustu, nelze vyprávět, to chce zažít na vlastní kůži.

Návštěva Grand Caňonu

To bylo něco neuvěřitelného. Slyšet o tom a vidět to, to je hrozně velký rozdíl. My jsme si pronajali helikoptéru a lítali nad tímto proslulým kaňonem. Ten respekt, který člověk poté z přírody dostane, když si uvědomí jak velký je Grand Caňon a jaká tečka jsme byli jako helikoptéra, těžko lze popsat. Grand Caňon je hluboký 1,6 kilometru a my jsme nad touto obrovskou ´dírou´ letěli třicet minut.

Během letu a po návratu jsem se dozvídal další zajímavosti o tomto místě a mimo jiné i to, že od té doby co je možné cestovat tímto kaňonem, zahynulo zde šest set lidí, z toho 114 při pádu vrtulníkem. Jsem každopádně rád, že jsem mohl Grand Caňon a další zajímavá místa v USA navštívit. Historii v

Americe je těžké poznávat nebo sledovat, jelikož žádnou nemají. Památky jsou zde sto, sto padesát let staré. Naopak přírodní památky to je naprosto neuvěřitelného. Jsem rád, že jsem ty největší mohl navštívit a už při mém nedávném pobytu v Americe jsem si říkal, že se sem určitě vrátím.

9.12.2007 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Likvidace požáru stála hasiče mnoho úsilí.

Žhář ze Semněvic zatím není odhalen

Ilustrační foto.

Muži se podvod s příjmy nevyplatil, hrozí mu 5 let

Pět osobností získalo Čestnou plaketu hejtmana Plzeňského kraje

Plzeň - V předvečer oslav 17. listopadu poprvé hejtman Josef Bernard předal Čestné plakety hejtmana Plzeňského kraje za odvážné občanské postoje pětici osobností.

Byt jako investice? Splátky vás vyjdou dráž

Sníte o vlastní nemovitosti, která bude vydělávat za vás? Fajnová myšlenka, ale neoplýváte-li tučným kontem, vše si pořádně spočítejte. Cesta k úvěru bude totiž náročnější. Tedy pokud přiznáte váš skutečný záměr. Zda se takový úvěr vyplatí, přibližuje Lucie Drásalová, hypoteční analytička Partners.

Na Špičáku už začali naplno zasněžovat

Šumava - Novinkou je Funline, hravá sjezdovka pro velké i malé.

Organizátoři knižního jarmarku dostali darem i vzácné piano

Poběžovice – Stovky knih už dorazili organizátorům Dobročinného jarmarku pro zámek Poběžovice, který se koná příští pátek 17. listopadu (státní svátek) od 10 do 17 hodin v tamním centru Pelíšek.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT