Kouřit či nekouřit na veřejnosti? Tuto otázku jsme v souvislosti s připravovanou novelou zákona položili lidem v domažlických ulicích.

„O tom, že se chystá zákaz kouření v restauracích a na všech veřejných prostranstvích, vím. Beru to jako omezování osobní svobody. Když si vezmete jiné zákony, kvůli nimž někteří křičí, že jsou omezováním, tohleto je taky omezování. Člověk si přece sám může rozhodnout, jestli bude, nebo nebude kouřit. Zákaz kouření venku na předzahrádkách mi připadá praštěný na hlavu," uvedl Deníku Josef Červený ze Zahořan s tím, že do kuřáckých částí restaurací podle jeho zjištění chodí i nekuřáci: „Každý si to může sám rozhodnout!"

„Když si chci sednout takhle s rodinou na předzahrádku, tak nějak už počítám, že tady může být kuřák. Líbilo by se mi, pokud by se ani tady kouřit nesmělo, ale nevěřím, že to takhle projde," myslí si paní Olina z Přeštic.

„O přísnějším zákazu kouření jsme se bavili v práci, ale ani jsme nějak nepočítali, že ho schválí. Je to diskriminace kuřáků, jednak stále zdražují cigarety, ze kterých má stát daně, na druhé straně nevidím důvod, proč bychom si nemohli zapálit takhle venku na předzahrádce," říká paní Vladislava z Domažlic.

Její kamarádka Vladimíra už ví, jak by se zachovala: „Když si tady dám kafe, buď poodejdu dál, nebo se nakloním přes hrazení. Pokud nebudu mít možnost si někde sednout a v klidu si zapálit, asi budu sedět doma na zadku."

Připravované zpřísnění ´podmínek´ pro kuřáky řada nekuřáků vítá, jiný názor mají ti, jimž takzvaně kuřáci přinášejí peníze.

„Nevím, jak to bude v praxi vypadat, ale už jsme investovali hodně do oddělených prostor pro kuřáky, teď to vypadá, že tyhle peníze vylétly komínem, když se nebude v restauraci smět kouřit. V tom případě budu mít obavy o kšeft," podotýká majitel jedné z domažlických restaurací, který si nepřál být jmenován.

A se svým názorem není jediný. „Nedokážu si to představit. Například u nás se scházejí maminky na kávu a kus řeči. Vím o nich, že doma, kde mají děti, nekouří a u nás si cigaretu u kafíčka vychutnají. Nevím, jestli celoplošný zákaz je k něčemu," myslí si obsluhující z jedné domažlické kavárny.

„O zákazu kouření v restauracích vím. A na předzahrádkách? To tedy nevím a jakožto kuřákovi mi to vadí. Jsem spokojený, jak je to rozdělené teď a myslím si, že nyní to úplně vyhovuje. Zakázat kouření na předzahrádkách mi připadá jako zbytečné, to je venku, to se ztratí. V uzavřených prostorách mi ale kuřáci jako obsluze vadí, tam bych úplný zákaz ještě chápal," přiznává pan Roman z Domažlic.

„Pocházím z Mladé Boles᠆lavi a žiji v Německu nedaleko Mnichova. U nás nesmíme nikde kouřit, je to zakázané, ale na předzahrádkách se stejně všude kouří," získáváme zkušenost kuřačky z ciziny.

„Když zákaz, aby účinkoval, tak zákaz prodeje cigaret. Jenže to stát neudělá, protože má z kuřáků pěkné peníze. Já jsem přestal kouřit ze dne na den před šesti lety a dokážu být ke kuřákům dost protivný, ale i přesto si myslím, že zákazy kouření nic pořádně neřeší," domnívá se pan Milan z Horšovskotýnska.

Setkali jsme se i se zajímavým názorem na zákaz kouření elektronických cigaret na veřejnosti.

„Kouří je lidé, kteří si od návyku na nikotin nemohou pomoci. Je pravda, že elektronická cigareta je jinak cítit, jako nekuřák to sleduji, zákazu jejího kouření na veřejnosti se nedivím," kvituje zákazy pan Martin z Holýšova.

Co se týče elektronických cigaret, zaznamenali jsme ještě jeden názor.

„Elektronická cigareta také obtěžuje a někomu dokonce páchne. Budiž! Jenže kolikrát se mi zvedne žaludek ne z cigaretového kouře, ale z toho, jak jsou některé slečny a dámy navoněné. Stojíte ve frontě a máte co dělat, abyste to rozdýchali. A to nemluvím, jak to je někdy v kině nebo v divadle. Já bych zakázal všechno, co má výraznou vůni!" zcela vážně se rozčílil nekuřák-senior.

„Jako zapřisáhlý celoživotní nekuřák se přesto přikláním k názoru, aby byly hospody jednoznačně kuřácké i nekuřácké, naprosto zřetelně označené, například velkým, zdálky viditelným piktogramem s cigaretou či přeškrtnutou cigaretou. Ať si každý vybere, kam si chce jít sednout," myslí si Jan Pek z Domažlic.