Ze Kdyně do Pocinovic museli použít autobusy, zatímco u krásné červenobílé budovy nádraží panoval čilý pracovní ruch. Firma „Chládek a Tintěra – divize kolejové stavby“ zde vytrhala všechny tři koleje a místo nich položila jen jednu, zato zbrusu novou.

Akci popsala mluvčí Správy železniční dopravní cesty Radka Pistoriusová: „Stanice byla před zahájením prací typem stanice nákladiště zastávka. Po ukončení prací bude pouze typem zastávka. Dojde k vytržení a demontáži všech výhybek a jejich nahrazení kolejí průběžnou. Zároveň bude provedeno vytržení a demontáž staničních kolejí č. 2, 3 a 3a bez náhrady. Před nádražní budovou bude zřízeno nástupiště v délce 60 metrů a výšce 350 mm s povrchem z betonových nástupištních desek.“

Výluka trvala od 1. do 15 srpna a pracovalo se denně, včetně víkendů. Jak všechno probíhalo popsal už čitelněji stavbyvedoucí zmíněné firmy Jan Vachtl: „Úsek je dlouhý 850 metrů. Snesli (vytrhali) jsme koleje 2 a 3 a zůstane tady jen jednička. Vyčistilo se kolejové lože, to znamená, že jsme to tady vytěžili, vybagrovali a třídicí mašina oddělila štěrk od hlíny. Ta se použije na zpevnění cest a komunikací, abychom nezatížili životní prostředí. Štěrk se použil zpátky do kolejiště, takže nevznikl žádný odpad. Pak jsme vyměnili staré pražce SB 3 za nové betonové b 91 a souběžně s výměnou pražců se vyměnily kolejnice na celém úseku. Máme tady 5 dvoucestných bagrů, ty můžou jezdit po kolejích i po silnici, potom je tady souprava se sypacími vagóny a taky strojní podbíječka a SSP, což je kolejový pluh, který udělá závěrečnou fazónu toho štěrku.“

Na vytěžený a uválcovaný podklad rozložili dělníci ve stejných vzdáleností od sebe bílé betonové pražce, na které položili kolejnice v délce 75 metrů a upevnili je tzv. bezpodkladnicovým způsobem. Pomocí bagrů nasypali zpátky starý štěrk a na koleje vyjela žlutá podbíječka. Tento sofistikovaný přístroj kolejnici přizvedl, natlačil pod pračce štěrk a zároveň kolej srovnal do předepsaného směru a výšky. Kolem mašiny se pohybuje jen pár chlapů a vůbec, na stavbě jich celou dobu pracoval jen nejnutnější počet! Další vrstvu štěrku, tentokrát již nového, přivezly sypací vagóny a kolej téměř zmizela. Podbíječka vyjela znovu, za ní pak kolejový pluh. Na závěr se koleje svařily systémem odstavovacího stykového svařování, což vykonal další žlutý přístroj na kolejích, svojí posádkou „Enteria hroch team“ přezdívaný a taky i popsaný jako „Prskačka“. A znovu – i tady bylo vidět, že to dělají kvalifikovaně a s chutí. Úplně poslední sváry se dělají technologií aluminotermického sváření, používaného už ve druhé polovině minulého století.

„My ještě uděláme nástupiště dlouhé 60 metrů, položí se betonový prefabrikát, ten má vzorek jako zámková dlažba a udělá se přístupová cesta k nádražní budově,“ řekl Vachtl a dodal: „Taky jsme rozebrali betonové šachty vedle kolejí, kudy vedly drátovody k návěstidlům a odstranili jsme dvě předzvěsti, jednu ve směru na Pocinovice a druhou ve směru na Kdyni a nakonec úplně poslední mechanické návěstidlo v Jihozápadní dráze, které přijde do muzea.

Akce stála s DPH 9 400 tisíc korun.“

Z okna vlaku mohli cestující v nedávné minulosti zahlédnout po pravé straně ve směru na Kdyni odstavené sypací vagóny – této koleji se říkalo odstavná. Pár vagónů stálo i na koleji vlevo, která byla kolejí manipulační. Zde se před lety nakládalo dřevo, dopravované z okolních lesů a rozřezané na metrové kusy odjíždělo odtud k papírenskému zpracování. Tyto koleje z dobříkovského nádraží zmizely a zůstala jen jediná, průjezdní a už nikdy se v Dobříkově nic nakládat nebude. Konec starých časů zažívá naše generace na vlastní oči.

Autor: Zdeněk Huspek