Podnětem k většině dnešních vykopávek je plánovaná výstavba. Podle archeologů se velmi často stává, že jsou archeologické nálezy zahrnuty do nové výstavby. Na tuto problematiku jsme zeptali archeologa z Muzeua Chodska v Domažlicích Petra Kauska.

Jaké významné archeologické výzkumy se prováděly na Domažlicku v posledních letech?
Archeologických výzkumů probíhá během roku několik desítek. Jedná se zejména o záchranné výzkumy, které se provádí v lokalitách, kde hrozí zničení archeologických situací, jako jsou různé stavby, kanalizace a podobně. Naše organizace se v posledních letech podílela mimo jiné na výzkumech hradů Rýzmberka, Nového a Starého Herštejna a kláštera Pivoň.
Jak dlouho takový výzkum trvá?
Záleží na rozsahu akce a na tom, jestli se jedná pouze o archeologický dozor při stavbě nebo o předstihový výzkum před započetím samotné stavby. Samozřejmě nejvíce záleží na tom, co se skrývá pod zemí. Jednoduše řečeno od několika hodin až po dobu několika měsíců.
Kolik stojí takový výzkum?
Opět záleží na druhu a rozsahu akce. Stručně řečeno od několika stokorun až po částky v řádu statisíců. Ale nutno říci, že i u těch nejvyšších částek se jedná jen o několik málo procent z celkového rozpočtu samotné stavby, jež výzkum vyvolala.
Kdo tedy výzkumy platí?
Laicky řečeno ˇkdo ničí, ten platíˇ. Existují však určité výjimky. Ze zákona je dáno, že pokud je stavebníkem právnická nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost archeologického výzkumu, hradí náklady tento stavebník. Jinak hradí náklady organizace, která výzkum provádí.
Existují případy, kdy stavebník archeologickou lokalitu zničí, aniž by uvědomil odborníky?
Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že se tak děje dnes a denně. Je třeba upozornit, že prakticky celé území naší republiky je územím s archeologickými nálezy. Tento poznatek se však bohužel neodráží v zákoně a od toho se vše odvíjí. Žijeme v době, kdy se všechno přepočítává na peníze a ostatní hodnoty jsou odsunuty do pozadí. Stavebník si nemusí dvakrát rozmýšlet, co je pro něj výhodnější, a proto jsou archeologové na místě stavby vždy nevítanými hosty. S trpkým úsměvem lze konstatovat, že v praxi převažuje názor, že největšími nepřáteli společnosti a jejího rozvoje jsou archeologové. Bohužel se tento názorový trend patrně hned tak nezmění.
Co se při výzkumech nejčastěji nachází?
Veřejnost často považuje archeology za nějaké hledače pokladů, ale realita je dost odlišná. Definice zní, že archeologickým nálezem je věc či soubor věcí, které jsou dokladem nebo pozůstatkem života člověka a jeho činnosti od počátku jeho vývoje až do novověku. Obecně řečeno nejčastějším nálezem jsou zlomky keramiky a kostí. Méně často jsou nalezeny například pravěké kamenné nástroje či kovové předměty. Důležitým nálezem je ale i uhlík nebo pylové zrno ze sedimentů, které nám napoví, jak vypadala vegetace v okolí zkoumané lokality a jak ji člověk ovlivňoval.
Kde nálezy končí?
Vyzvednutím nálezu ze země výzkum nekončí. Nastává mnohem delší období, při němž se nálezy musí laboratorně očistit, případně konzervovat a pak nastává fáze dokumentace a evidence. Až poté může být nález vystaven či uložen v depozitáři k tomu určené organizace.
Popište nám nějaký příběh naleziště.
Mezi nedávné velké akce patřil archeologický dozor u kanalizace Poběžovic v rámci projektu Čistá Radbuza. Při něm byly zjištěny závažné poznatky k historii a vývoji města. Byly například odhaleny pozůstatky dvou městských bran, o kterých se do té doby nevědělo prakticky nic. Po zaměření a dokumentaci však zjištěné situace musely ustoupit nově budované kanalizaci, což je bohužel dnešní trend.