Dělení nemocí na zvířecí a lidské bývá často nepřesné, řada takzvaných zvířecích nemocí ohrožuje život člověka. Česko je však v tomto ohledu poměrně bezpečné.
Například na vzteklinu umírají ve světě dodnes ročně tisíce lidí, poslední Čech zemřel na toto virové onemocnění ještě před druhou světovou válkou. To je dáno povinným očkováním a plošnou vakcinací divokých lišek, která začala v roce 1989.
Do té doby byl výskyt vztekliny v Česku poměrně vysoký, prudce začal klesat až počátkem devadesátých let.
„Poslední případ vztekliny v České republice byl v roce 2002 u dvou lišek na Turnovsku,“ uvádí Josef Duben, tiskový mluvčí Státní veterinární správy.
Zatímco některé zvířecí nemoci z Čech zřejmě definitivně zmizely, jiné se naopak v Česku objevily teprve nedávno. To je případ tzv. nemoci šílených krav neboli BSE. Ta u lidí může způsobit zákeřnou variantu Creutzfelt-Jakobovy nemoci, která má až osmiletou inkubační dobu a často končí smrtí.
„V Česku však platí řada opatření, která riziko nákazy snižují na minimum. Dobytek se nesmí krmit masokostní moučkou, veškerý jatečný skot nad třicet měsíců se vyšetřuje.
„Nemoc se navíc přenáší pouze nervovou tkání, která se na jatkách odstraňuje, nikoliv masem. Proto je dnes hovězí maso nabízené na pultech řeznictví z hlediska BSE bezpečné,“ vysvětluje Duben.
Nemocí, které jsou přenosné ze zvířete na člověka, je však celá řada.
„Echinokokoza jsou vlastně parazité, které vylučovaní liščím trusem. Člověk se může touto nemocí nakazit pojídáním nemytých plodů z lesa,“ sdělil domažlický veterinární lékař Josef Vítek.
Myši a kočky, které žijí v bezprostřední blízkosti lidí, mohou přenášet leptosterozu, což je infekční onemocnění ledvin.
Poměrně rozšířená je i nemoc tularemie.
„Tularemie je horečnaté onemocnění a zánět mízních uzlin. Tato nemoc se může přenést na člověka oděrkami při manipulaci se syrovým zaječím masem nebo jeho špatným tepelným zpracováním. Na Domažlicku jsou známé dva nebo tři případy, kdy se člověk tularemií nakazil,“ řekl Vítek.
Modrý jazyk je nemoc, které se člověk bát nemusí. Je přenosná pouze mezi přežvýkavci. Roznáší ji krev sající tiplík.
„Nemoc se k nám dostala v loni na podzim z Holandska přes Německo. Toto onemocnění se poprvé objevilo u ovcí, ale rozšířilo se i na skot. Evropská unie proto připravuje vakcinaci, bez které se nemoci žádný chov nemůže vyhnout. Pokud se totiž objeví u zdravého stáda, je chov vlastně zdecimovaný,“ dodal veterinář.
Králíky dnes nejde chovat bez očkování proti moru a myxomatoze.