Největší vichřice, jakou naše republika zažila, se nad námi přehnala právě před rokem. Řada obcí zůstala bez elektřiny, v lesích způsobil orkán, který dostal jméno Kyrill, milionové škody. „Bez proudu jsme tehdy byli přesně čtyřiadvacet hodin. Naštěstí fungoval alespoň obecní vodovod s dostatečnou rezervou v nádrži,“ sdělil Václav Němeček, starosta Mezholez u Kdyně, který takovou kalamitu, jakou orkán způsobil v obecních lesích, nepamatuje. V Krchlebech nemohli vloni kvůli vichřice péct koláče. „Zrovna v pátek bylo nejvíc zakázek a my byli bez elektřiny,“ popsala problémy Helena Konopíková s tím, že zklamali i svatebčany, kterým nemohli připravit výslužku. Ve městech Kyrill ohýbal informační tabule, shazoval tašky ze střech a dokázal dokonce ´položit´ i sloupy veřejného osvětlení. V horšovskotýnském zámeckém parku povalil několik vzrostlých stromů. Listnáče ale padaly i na silnice . „Jeden spadl přímo před linkový autobus. Naštěstí se nikomu nic nestalo,“ uvedl starosta horšovskotýnských dobrovolných hasičů Petr Lahoda a dodal, že první výjezd měli členové sboru ve čtvrtek ve tři odpoledne a domů se dostali až v pátek v pět ráno. Kolovečtí raději po vichřici, která ulomila vršek jednoho z mohutných smrků, odstranili i další jehličnáče. „Rostly v těsné blízkosti domů, nechtěli jsme riskovat,“ uvedl starosta Václav Pergl. Kyrill řádil několik hodin. Následky jeho ´návštěvy´ se ale odstraňovaly dlouhé měsíce. „Převážnou část kalamitního dřeva jsme zpracovali do pololetí loňského roku. Veškerou techniku jsme totiž tehdy nasadili hned druhý den,“ uvedl ředitel Domažlických městských lesů Jan Benda a dodal: „Škody se ale budou likvidovat i následovně. Letos se musí zalesnit kalamitní holiny.“ „Kyrill nám ´pokácel´ celý jeden roční úkol těžby, což je 23 100 m³ dřeva. Zasáhl starší smrkové porosty. Kalamita ovšem zvyšuje náklady na zpracování o 40%,“ dodal Benda.
