Na návsi v Pocinovicích se jako první objevily tři tanky s bílými hvězdami na bocích a jedno osobní auto s československou vlajkou na dveřích 5. května 1945. O sedmdesát let později se u pamětní desky této události na budově základní školy sešlo téměř šedesát lidí, aby si spolu se zástupci americké armády tento okamžik připomněli.

„I když tehdy byly dešťové přeháňky, byla v krátké chvíli náves plná lidí, jejichž pocity se nedaly vyjádřit pouhým slůvkem – jsme nejšťastnější," řekla mimo jiné ve svém projevu starostka obce Marie Homolková.

Připomněla také Bedřicha Kalivodu, který byl starostou obce a řídicím učitelem. 22. června 1942 byl zatčený gestapem, odvezený do Klatov a mezi 28. červnem a 2. červencem byl v lubském lese u Klatov zabit. Jeho pamětní deska je též umístěna na budově školy.

„Vzpomínkové oslavy, které jste na dnešek připravili, jsou důležité pro nás všechny bez ohledu na věk a připomínají nám velké oběti, které lidi ve válce přinesli," řekl ve svém vystoupení major US Army Adam Knox, jehož angličtinu tlumočil do českého jazyka další člen americké delegace kapitán Zachary Taron.

Několik slov řekl také poslanec PČR Vladislav Vilímec a pak už došlo k položení věnců a kytic nejen od řečníků, ale také od zástupců Konfederace politických vězňů č. 10 Domažlice Otakara Tulačky a Josefa Tauše. Nakonec se všichni podepsali do místní kroniky. O hudební doprovod se postaral pěvecký sbor místní školy. Po skončení aktu na návsi se necelá dvacítka místních v čele se starostkou a zastupiteli obce vydala na hřbitov, aby i tam položili věnec, tentokrát k hrobu neznámé oběti transportu smrti z dubna roku 1945.

K této události řekl Václav Ponocný starší: „To byl vlakový transport, jeden den stál v Pocinovicích na nádraží a potom jel na Klatovy. Mnoho vězňů se snažilo zachránit a vyskakovali z vagónů za jízdy. Tento člověk vyskočil mezi Pocinovicemi a Úborskem zrovna v místě, kde byl můstek se zábradlím, padl na ně a zabil se. To vyprávěla moje maminka, která ho tam našla, my jsme tam měli pole. Ty uprchlé vězně tady schovávali lidé v okolí."

Sympatický počin Pocinovických tak uzavřel vzpomínkové odpoledne, které provázelo téměř letní počasí.

Zdeněk Huspek