Novela zákona o rozpočtovém určení daní měla podle starostů malých obcí našeho regionu přijít už dávno. Pokud bude nastavena tak, aby jim do rozpočtů plynulo více peněz, starostové by rozhodně věděli, nač je použít.

Zajímají se hlavy obcí o to, kolik by měli po novu dostávat? „Ještě jsem se tím nezabýval, a to z prostého důvodu. Často se dělá humbuk a pak je všechno jinak. Člověk musí zůstat při zemi a počkat, až je všechno stoprocentně jisté. Pokud by si díky přijetí novely naše obec polepšila, samozřejmě bych to přivítal,“ říká starosta Brnířova Václav Valečka.

„Vím, že se o tom jedná, ale musíme počkat. Věděli bychom, kam zvýšený přínos daní dát. Každopádně potřebujeme kanalizaci, zkoušíme získat dotace. Trápí nás náš rybník. Potřebuje nejen odbahnit, ale ´čap´ má v havarijním stavu, zesílit by potřebovala i hráz,“ říká Jiří Pivoňka, starosta Nového Kramolína. Dodává, že zvelebení místa si vyžádá i pokácení náletových dřevin v močálu pod rybníkem, kde by vedení obce raději vidělo upravenou tůň. „Jsme hodně závislí na dotacích, bez nich nelze veškeré potřeby naší malé obce finančně utáhnout,“ zakončuje Pivoňka.

Více peněz pro svoji obec by si přála i starostka příhraniční obce Rybník Gabriela Uhrová. „Zatím čekám, jak to dopadne. U nás se, stejně jako u většiny malých obcí, jedná hlavně o kanalizaci. Tu bychom potřebovali. Ale našlo by se daleko více věcí, kam by bylo možné peníze dát. Řada vsí má staré obecní bytovky, které potřebují opravy. Na ty však nezbývají finanční prostředky,“ míní starostka Rybníku, která nedávno nastoupila funkci po kolegovi, který na svůj post rezignoval. Pařezov se sto třiceti trvale žijícími obyvateli by se větší finanční injekci také nebránil.

Co říká jeho starosta na zamýšlené zvýšení daňové přínosu na jednoho obyvatele do obecního rozpočtu? „O novelu se velice intenzivně zajímám. Píšu své příspěvky do diskuzí na netu, myslím si, že je třeba volat po spravedlnosti,“ říká pařezovský starosta Václav Faina. Na názorném příkladu nám vysvětluje disproporce ve financování: „Když vezmu, kolik dostáváme peněz na jednoho obyvatele ve srovnání s městy, nemohu než nesouhlasit. Přitom lze argumentovat velice jednoduše. Vezmeme–li jen, kolik na občana připadá metrů vodovodu, kanalizace a komunikací ve městech a malých obcích, je jasné, jak na tom venkov je. T

aké proto jsme se přidali ke ´Zlínské iniciativě´.“ O to, jak dopadne novela zákona, která by obcím měla přinést z daní více peněz do rozpočtu, se zajímá i starostka Všerub u Kdyně. Také v této obci při státní hranici s Německem není hospodaření jednoduché. „Pokud bych měla hodnotit naše možnosti vylepšovat ze současného rozpočtu Všeruby i spádové obce, musela bych konstatovat, že peníze chybějí úplně všude. Nemáme kapitál, kterým bychom mohli finančněji náročnější akce zaštítit,“ říká Ludmila Rousová s tím, že nezbývá, než doufat v dotace.

„Chtěli jsme od církve koupit faru, která je v hrozném stavu a hyzdí střed Všerub. Dlouho jsme zvažovali její pozdější využití a zvítězil nápad přestavět ji na byty pro nízkopříjmovou skupinu obyvatel. Bohužel jsme se dozvěděli, že v příštím roce údajně nebude vypsán žádný dotační titul na podobné akce. Bez dotace si přestavbu zmíněného objektu na byty nemůžeme dovolit. Pokud bychom dostávali do rozpočtu více peněz na občana, určitě by to obyvatelé Všerubska poznali. Musíme si počkat, pak uvidíme,“ říká starostka Všerub.