Hlasité volání myslivců se v tomto čase ozývá z řady lánů osetých kukuřicí. Muži se psy a klacky dělají hlomoz, aby z obsekaných kukuřičných polí vyhnali zvěř, která se v nich zdržuje.

Tímto způsobem se snaží předejít tomu, aby ostré zuby mohutných sekaček způsobily volně žijícím zvířatům zranění či dokonce smrt. „Plašiče na strojích se příliš neosvědčily, našemu družstvu pomáhají pravidelně myslivci. Využíváme jejich pomoc jak nyní při slizni kukuřice, tak hlavně v květnu a červnu při sečení luk,“ řekl nám místopředseda Zemědělského obchodního družstva Mrákov Václav Kůstka. Zatímco při ´senách´ procházejí myslivci louky kvůli právě narozeným srnčatům, daleko složitější to mají nyní, při sklizni kukuřice. Z vysokého porostu musejí ´zvednout´ nejen srnčí zvěř, ale zejména divoká prasata.

„Pokud by černou zvěř nevyhnali, bylo by to složité i pro nás. Vyplašená divoká prasata už v řadě případů skákala přímo do sekačky nebo do řezačky. Plašení je nutné i z toho důvodu, že se stále vyskytují mezi lidmi zloději kukuřice. Na školeních bezpečnosti práce nás na ně stále upozorňují. Myslivci nám při sklizni často a ochotně pomáhají,“ dodal Kůstka.

Předevčírem už dokončili sklizeň kukuřice zemědělci z FOMASu Spálenec. „Je tu nadbytek černé zvěře i daňků, proto s myslivci při sklizni plodin spolupracujeme. Než jsme začali kukuřici sekat, oslovili jsme myslivce z Filipovy Hory i místní, aby pole předem prošli. Navíc v kukuřici necháváme volné pásy, aby vyhánění zvěře bylo snadnější,“ uvedl včera Deníku František Červený.

To, zda všichni myslivci okresu pomáhají zemědělcům, jsme zjišťovali na Okresním mysliveckém spolku v Domažlicích (OMS). „Statistiku o tom nevedeme, ale vím, že naši myslivci pomáhají zemědělcům hlavně při senoseči, kdy zachraňují srnčata. Ochrana zvěře je prioritou myslivců, lov je až na druhém místě,“ prohlásil jednatel OMS Domažlice Petr Kopf.