Sochař Umberto Righero je z Itálie. Jeho kolega Vincent Brodin z Francie. Na 4. ročník Mezinárodního sochařského sympozia v Lomečku se tak těšili, že přijeli už o dva dny dříve.

„Za poslední tři roky, co jezdím do Lomečku, už na žádná jiná sympozia nejezdím,“ svěřil se Vincent Brodin s tím, že nikde jinde není možnost pracovat s tak velkým masivem dřeva jako v Lomečku. „V Itálii jsou malé stromy, sem si jezdíme pořádně zatesat. Je to pro nás vlastně takový sochařský ráj, v porovnání s Lomečkem jsou italská sympozia jen takovou jeho maketou,“ uvedl Umberto Righero s tím, že ve světě se prý podobně velká sympozia nedělají. „Pořadatelé nedokáží sehnat tak velké kmeny,“ poznamenal Brodin. Takové nadšení udělalo samozřejmě Zdeňku Zrůstovi, jednomu z provozovatelů Lomečku, velkou radost. „Na tom dřevě tady radostí vyloženě tancovali!“ smál se Zrůst.

Righera inspiroval mohutný kmen ke gigantickému nápadu. „Chtěl udělat takové podšálky naskládané na sebe, ale vysoké osm metrů! To jsem mu musel zatrhnout, takže pracuje stejně jako loni na soše ženy, tentokrát bude mít v náruči labuť,“ prozradil Zrůst. „Miluji ženské tvary, nejen jako formu, ale i na dotek. Když jsou sochy tak velké, je to úplně jiný pocit,“ dodal Righero. Prostředí Lomečku je pro práci sochařů ideální. „Velice mi to tu vyhovuje. Sice pracuji venku v přírodě, ale zároveň v klidu. Svým způsobem je to místo uzavřené. Dobře se tu přemýšlí a získává inspirace,“ dodal Brodin.

Sochařské sympozium v Lomečku skončí společně s Bubenickým workshopem Pavla Fajta zítra, v neděli 10. srpna, večerní akcí Bubny v Lomečku.