Tlupy divokých prasat ničí pole, kde si pochutnávají na zbytcích úrody a na ozimech. Myslivci jsou z nich v některých částech Domažlicka nešťastní.

Podle Tomáše Johánka z domažlického odboru životního prostředí se však nedá mluvit o tom, že by se přemnožila.

„Prasata hodně migrují.Záleží na potravní nabídce. Letošní zima jim velice vyhovuje, protože na polích neustále nacházejí potravu.  Mohu však potvrdit, že počty divokých prasat jsou už několik let stejné. Pro zajímavost letos jich bylo k 31. říjnu odloveno 1390,“ řekl Johánek.

Plodiny, které jsou primem pro zemědělce, totiž velice vyhovují i prasatům. Řepka a kukuřice jsou pro ně chutným a energetických zdrojem potravy. Řepková a kukuřičná pole jsou i vynikajícím krytem.

„Na jaře jim udělá kryt vzrostlá řepka. Vegetí si tam, nikým nerušena i s mladými. Když se řepná pole posekají, přesunou se do kukuřice, kde mají ten samý komfort. Během tohoto období jsou prasata prakticky nelovitená. Šance zredukovat jejich počty jsou pouze na podzim, kdy se z polí přesouvají do lesů. Tam se pak na ně pořádají hony,“ řekl Petr Kopf, jednatel Okresního mysliveckého spolku Domažlice s tím, že během dvaceti let počty odlovených prasat stále stoupají, což značí, že stoupají i jejich počty.

Stejný názor mají i Pucličtí a Chocomyšlští myslivci.
„Prasat máme v revíru opravdu hodně. Letos jsme jich odlovili o dvacet kusů víc než v minulých letech,“ řekl Luděk Janeček, hospodář MS Chocomyšl.

„Můžu říci, že od roku 2003 nám v revíru podle počtu odlovů černá zvěř každoročně přibývá. Letos se jen v naší honitbě blížíme ke stovce odlovených prasat. Koncem listopadu jsme na honu střelili 18 kusů. Bohužel jsme přišli i o dva psy. Prasata tedy nedělají pouze škodu na polích, ale jsou také nebezpečná jak pro honce, tak pro psy. Jejich počty je nutné redukovat,“ řekl  Karel Blažek, hospodář MS Puclice.

Na tlupu divokých prasat může v této době v lese narazit každý z nás. 

  „Prasata si nyní hoví v hustém smrkovém mlází. Nefouká tam, je tam teplo a pro prasata je to takový příjemný ´obývák´. Pokud je zvěř zdravá před člověkem uteče. Prasata vědí o člověku dřív než on o nich. Problém by mohl nastat jestliže, bude zvěř zraněná, nemocná nebo bude střežit mladé. V takovém případě je nutné zůstat v klidu, nekřičet a pomalu odejít. Pokud by došlo k útoku, je rada jediná, a to vylézt na nejbližší strom,“ dodal Blažek.