U Lochotínského parku přímo pod Karlovarskou ulicí v Plzni došlo začátkem března k napadení muže divokým prasetem. Muž utržil krvácivé poranění na dolní končetině a musel být záchranáři transportován k ošetření do Fakultní nemocnice v Plzni. Divočáka je podle předsedy Oblastního mysliveckého spolku Plzeň Vladimíra Nechutného dnes možné potkat na Roudné, Bílé Hoře, Valše nebo v Borském parku. „Do Lochotínského parku určitě nešel proto, aby si kousl do člověka. Jde o skrytě žijícího tvora, který se lidem vyhýbá. Šel se tam pravděpodobně nažrat k popelnicím nebo si někam odpočinout. Mohl se tam také objevit pes a divočák na něj vystartoval. Pro divoké prase je totiž pes daleko větší nepřítel než člověk,“ vysvětluje Nechutný. „Na Valše chodili dříve divočáci pro spadaná jablka za plot. Když pak došla, plot si zvedli a šli si pro ně přímo na zahradu do kompostu. Před dvěma lety byl s přemnoženými divokými prasaty velký problém v Karlových Varech. Lázeňští hosté si stěžovali, že potkávají divočáky v parcích, kde byla tenkrát velká úroda žaludů. Museli tam zasáhnout i městští strážníci. Natáhly se tam elektrické ohradníky jako pro krávy. Ale prasata přešla i přes ohradníky," říká dále Nechutný.

Divočák podle něj zaútočí na člověka jen tehdy, když se cítí ohroženě. „Je to velice inteligentní zvíře. Myslí v podstatě jako člověk – má se dobře tam, kde má jídlo a klid. Objevuje se často na smetištích a u popelnic, kde si hledá zbytky jídla, nebo také v zahrádkářských koloniích, kde zase najde plno ovoce a zeleniny. Tam mívá doslova prostřený stůl. Každému, kdo divočáka potká, doporučuji rychle zmizet. Zuby má ostré jako nože, nohou vám projedou jen to hvízdne,“ dodává.

Velkokapacitní očkovací centrum v Plzni-Skvrňanech. Na snímku hejtmanka Plzeňského kraje Ilona Mauritzová.
Hejtmanka Plzeňského kraje: Jsem optimistka, tempo očkování zrychlí

„V současné době omezení společenského života tráví lidé ještě více času v přírodě, než kdy předtím. Zvěř nemá klid, její přirozené životní cykly jsou narušovány, a tak se čas od času můžeme setkat s případy, kdy se černá zvěř objevuje v obydlených oblastech. Do lidských sídel se stahuje právě za klidem a potravou,“ potvrzuje mluvčí Českomoravské myslivecké jednoty Andrea Güttlerová. Černou zvěř je možné regulovat lovem. „Zabránit zvěři v pohybu na nežádoucích místech je možné instalací pachových, akustických či světelných ohradníků, nebo zvěř cíleně redukovat. Myslivec se však při lovu řídí právními předpisy, zejména zákonem o myslivosti. Myslivost lze provozovat jen v rámci uznané honitby. Vznikne-li potřeba jednorázově omezit nebo trvale regulovat stavy některého druhu zvěře, popřípadě i jiných živočichů na nehonebních pozemcích, povolí lov na těchto pozemcích na žádost jejich vlastníků, popřípadě nájemců nebo z vlastního podnětu orgán státní správy myslivosti příslušného úřadu. Povolit lze lov i mimo dobu lovu. Prakticky je však lov divočáků ve městech nemyslitelný nejen s ohledem na legislativní překážky, ale samozřejmě i reálná rizika pro lidi a jejich majetky," dodává mluvčí.

O odstřelu přemnožených divokých prasat, která se pohybovala v městském parku ve Stříbře, rozhodla už podruhé stříbrská radnice. První vlna odstřelu byla v listopadu, další měla přijít teď v březnu. "S březnovým odstřelem jsme začali minulý týden v pondělí, zatím jsme odstřelili dvě divoká prasata," uvádí ředitel Lesů města Stříbra Vladimír Souček. "Prozatím ale byla akce z rozhodnutí vedení města pozastavena, protože z bezpečnostních důvodů bylo v době odstřelu nezbytné, aby městská policie hlídala vchody do parku. To ale v současné době není možné dostatečně personálně zajistit, proto se o dalším pokračování odstřelu rozhodne po skončení současných opatření, tedy po 21. březnu," dodává ředitel.

Přípravy na sezonu na chudenickém zámku.
Na chudenickém zámku musí nablýskat čtyřicet místností, včetně lustrů

Podle Vladimíra Nechutného se v České republice střílí až 240 tisíc divočáků ročně. Údaje o úlovcích a sčítaných stavech zvěře v Plzeňském kraji se sumarizují v rámci rezortního statistického zjišťování jednou ročně, vždy za ukončený hospodářský rok trvající od 1. dubna do 31. března daného roku. Podle dat Českého statistického úřadu se počet černé zvěře v Plzeňském kraji zvýšil od dubna 2004 do posledního března 2020 o 4 269 kusů, tedy o 66,8 % – k 31. březnu 2020 vzrostl počet na 10 657 kusů.