Jak hodnotíte koncert desetiletí a co vše jste divákům naservírovali?
Koncert pro nás byl vrcholem a vygradováním celé dekády. Akce byla křtinami nového alba, narozeninovým jubileem a audiovizuální show zároveň. Celé to bylo hlavně o Diagnoze – kmotry nového cd byli bývalí členové D-Ex, kteří si s námi zároveň po letech zahráli. Byla to pro nás obrovská nostalgie a večer plný emocí. Fanoušci nám udělali neskutečně úžasnou atmosféru, za což mockrát děkujeme. Po koncertě následoval 30 minutový dokument o našem dosavadním fungování.

Vzpomenete si ještě po deseti letech hraní na vůbec první koncerty Diagnozy?
Na ty se prostě nedá zapomenout. Na první půlrok vzpomínám strašně rád – první koncert v pražském punkovém klubu „Modrá Vopice“, první festival v klubu Exit na Chmelnici a hlavně koncert v pražské Lucerně, kde jsme si zahráli byť „jen“na maturáku. Na druhou stranu, která kapela může říci, že její čtvrtým koncertem byla pražská Lucerna?

Letos jste zapracovali na videoklipu a novém albu. Jaká byla sezóna 2018?
Celá sezóna se pro nás nesla v duchu velkých očekávání. Chtěli jsme natočit nové album, udělat velkou narozeninovou akci, vyzkoušet audiovizuální show, o které jsme už nějakou dobu uvažovali. Tohle byly faktory, které se samozřejmě promítly a my proto nekoncertovali tolik, jako v předešlých letech. Věřím, že zvítězila kvalita na úkor kvantity a fanoušky to bavilo.

Co bylo náplní dokumentu, který běžel na závěr prosincového koncertu?
Dokument přiblížil zákulisí chodu kapely napříč dekádou. Obsahoval postřehy stávajících i bývalých členů. Bylo v něm hodně nostalgie a humoru, zároveň však ukazoval i naši „filozofii“.

Kdo všechno se podílel na samotném křestu?
Kromě stávajících členů bylo do akce zainteresováno i mnoho hostů. Tak jako na albu si s námi Papillona zahrál na akordeon Josef Petřík. V Neurotoxinu a Yucataně se představily doprovodné vokalistky Simona Koudelová a Julča Krausová. Z bývalých členů si s námi zahráli Martin Kopecký (bývalý basista), Josef Vondra (bývalý sólový kytarista původní sestavy) a Ivo Fajmon (bývalý basista původní sestavy). O vizualizaci a dokument se postarala režisérka a producentka Petronila Haušildová.

Čím se vyznačuje Vaše druhé album a jak jste v něm pokročili od toho prvotního?
Obě alba se navzájem doplňují a prolínají. Zatímco koncepce „Deus Ex Machiny“ poukazovala na lidskou odcizenost, roztříštěnost a strojovost, „Projekt Prométheus“ je vlastně takovým renesančním opětovným hledáním lidskosti. Důležitým spojovacím článkem obou alb je skladba „Yucatana“, která spojuje songy Ex Machiny „Ronin a Balada“ se „Sharanem“ a završuje tím Sharanovu trilogii. Na našich stránkách a v bookletu CD je ke všemu prolog pro vysvětlení.

Co Vás čeká v nejbližší době a na co se mohou fanoušci těšit v roce 2019?
V nejbližší době nás čeká propagace nového alba. Rádi bychom zase více koncertovali a pronikli na nějaké nové festivaly. Ve hře určitě zůstávají koncerty s vizuální show, která měla na křtu velký úspěch a výborně podtrhávala sdělení našich písní. Chceme v nové dekádě navázat tam, kde minulá skončila a posouvat vlastní hranice. Uvidíme, co nám budoucnost přinese.

Ondřej Váchal