„Dnes návštěvníci Chodského hradu prakticky nemají možnost na objektu vypozorovat stopy po požáru. Jediné, co požár připomíná, je několik fotografií a požárem poškozená skříň v průjezdu. Ovšem v podkrovních depozitářích je dodnes cítit zápach spáleniny,“ řekl hned na úvod k pětadvacet let neblahé události ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.

Převážná část poškozených exponátů prošla pečlivou opravou a vrátila se zpět do ‚muzejního života‘. „Slouží k badatelskému studiu či jsou prezentovány na výstavách buď přímo v domažlickém muzeu či mimo něj,“ pokračoval Nejdl a jako velký příklad uvedl takzvaný skříňkový betlém ze zimostrázu, který tenkrát utrpěl značné škody. „Část byla ohořelá, bylo poškozené sklo, uvolněné figurky,“ popsal ředitel.

Václav Sika, vlevo. Na vernisáži svých děl v plzeňské galerii.
Malíř Václav Sika oslavil významné půljubileum

Nic ale nebylo takovou překážkou, aby se nemohl vrátit do aktivního muzejního života a opět korzovat po výstavách. Skříňkový betlém je totiž velmi unikátní a výtvarně atraktivně řešený kousek. „Bývá velmi často zařazován na výstavy. Vystavoval se nejenom v domažlickém muzeu a okolních expozicích, ale spatřili jej návštěvníci také dvora Gigant v Záluží u Stoda, v Muzeu řemesel v bavorském Hilstett-Rötz, v bavorském Muzeu poutí v Neukirchen bei Heiligen Blut a dvakrát ‚vycestoval‘ na velkou výstavu betlémů do partnerského města Domažlic Ludres ve Francii,“ vyjmenoval užití unikátního exponátu ředitel Nejdl.

Ovšem ne ke všem exponátům byly plameny milosrdné a Domažlice připravily o část dochované historie. Muzeum tak přišlo o nábytek z pokoje Jaroslava Vrchlického, skleněné vitráže z různých sakrálních staveb z Domažlicka a rozmočil se třeba i sádrový model sochy Jana Sladkého Koziny na Hrádku, který sloužil jako model k výrobě suvenýrů. Menší kopie Jana Sladkého byly velmi populárním artiklem ve třicátých letech minulého století. Nedochoval se ani model kaple, která měla stát na domažlickém hřbitově.

Příčina neodhalena

Proč ale požár vznikl, je dodnes velkou neznámou. „Případ tehdy převzali domažličtí kriminalisté. Až do února 1996 prováděli šetření. Vyžádali si i mnohé znalecké posudky, ale nepodařilo se zjistit konkrétní osobu, která by požár způsobila, a proto byla věc odložena,“ shrnula domažlická policejní mluvčí Dagmar Brožová.

Vzpomínková slavnost - Oslavy osvobození v Bělé nad Radbuzou.
Oslavy budou jen symbolicky

Požár tehdy nevznikl provozen muzea samotného, ale činností stavební firmy, která na Chodském hradu prováděla rekonstrukci započatou v roce 1992. Opravy v roce 1995 vrcholily, když k požáru došlo. „Co se přesně stalo, dnes již nikdo nezjistí, i když po Domažlicích koluje řada „zaručených“ spekulací. Ty se mezi domažlickou veřejností objevují pravidelně právě v čase výročí požáru. Vzhledem k tomu, že existuje oficiální stanovisko vyšetřovatele, je zbytečné i po 25 letech podněcovat šíření fám,“ vyjádřil se Josef Nejdl. Jednou ze spekulací, která mezi lidmi kolovala, byla o tom, že na půdě pracovali dělníci v den před osudnou nocí.

Protipožární opatření na jiné úrovni

Od tragédie, při níž pomáhala řada dobrovolníků s vyklízením hradu, uplynulo již čtvrt století. Za tu dobu se protipožární zabezpečení posunulo na mnohem vyšší úroveň. Celý systém podléhá přísným pravidlům a zahrnuje řadu jednotlivých opatření, včetně těch nejjednodušších a nejzákladnějších. Například klíčový systém, hasicí přístroje, plán únikových cest.

„V současné době muzeum užívá dva objekty, přičemž oba jsou ze zákona jako veřejné prostory připojeny na systém elektronické protipožární signalizace (EPS),“ podotkl ředitel.

Horšovský Týn (ve žlutém) - Postřekov 2:4.
Mrákovský Jaroslav Stýskal je druhý mezi střelci v I.B třídě

Při velkém zjednodušení funkčnosti systému, funguje vše tak, že dle odborníky schváleného projektu jsou v objektech umístěna čidla na teplotu a kouř. Ty případné nebezpečí nahlásí do ‚sběrné‘ ústředny. Odtud se signál dostává do vysílače a odtud bezdrátovou radiovou formou a nově i paralelní bezdrátovou datovou formou na takzvaný pult centrální ochrany v Plzni. Z Plzně pak zalarmují domažlické profesionální hasiče. Tento sofistikovaný systém ale není imunní vůči všemu. Malou neplechu může způsobit například počasí a atmosferické změny. Může tak dojít ke kolapsu některé z částí, k výpadku, k čemuž dochází nejčastěji při bouřce, kdy blesk udeří do blízkého okolí. „Takový stav je ihned systémem vyhodnocen jako krizový, dochází k vyhlášení poplachu a následnému výjezdu hasičské jednotky. K takové situaci došlo například v loňském roce při silné bouřce z neděle na pondělí o Chodských slavnostech,“ řekl závěrem ředitel muzea Josef Nejdl.