Na jiné straně světa a v jiné roky Naopoleon Bonaparte vtrhl do Egypta, kde vojáci nosili plstěné čapky se štítky a malým hřebínkem a jednoduché různobarevné kazajky. Pak jsou zde čáky, fraky, pantalony, světlemodré tuniky, červené kalhoty. Dracounské prýmky, stejnokroje v Indii.

To všechno a mnoho dalšího nosili vojáci na sobě v dobách kolonialismu a najdete to teď díky Janu Vogeltanzovi z Mrákova na Domažlicku, na ochozu Chodského hradu v Domažlicích.

Vystavené kresby vojenských uniforem mají příznačný název – ‚Dvojí sukno‘. Jsou navíc doplněné odbornými, přesto ale poutavě podanými a zajímavými texty.

Jan Vogeltanz je historik a vojenskou historií, především vojenskou výstrojí, se zabývá celý svůj život. Publikoval několik knih, podílel se na nich jako autor, spoluautor, ale i jako ilustrátor a výtvarník. Už některé tituly samotné dokazují, že vojenství a uniformy jsou jeho celoživotním koníčkem. Jsou to například Malý slovník starého vojenského názvosloví, Stejnokroje 1848 – 1849, Československá armáda v zahraničí 1939-1945, Českoslovenští legionáři okresu Domažlice a další.

Jeho kresby vojenských stejnokrojů, jimž je celý život věrný, visí na zdech ochozu Chodského hradu. Prim hrají především koloniální uniformy.

„Jan Vogeltanz je mimo jiné náš bývalý pracovník a kolega. Jeho vystavená práce sem vnáší trochu exotiky, která nás zavádí ke koloniálním jednotkám z Evropy působících v expedičních sborech po celém světě. Je jedním z mála odborníků v Evropě, kteří tuto vojenskou problematiku ovládají,“ zmínil ředitel Muzea Chodska Josef Nejdl.

Sám pan Vogeltanz toho moc neřekl, jen plně souhlasil s tím, co bylo vyřčené jeho dřívějším spolupracovníkem Josefem Nejdlem a pochválil si precizní přípravu ze strany historičky Kristýny Pinkrové.

Slova obdivu pak přicházela od návštěvníků. „Je to nádherná práce. Neskutečné, jak jsou jednotlivé detaily perfektně vyvedené,“ řekl Karel Novák, který výstavy v Domažlicích navštěvuje pravidelně. Uniformy si lze prohlédnout do 31. března.