Kliknutím zvětšíteSpolu vytvořili projekt #horsesforthefuture, koně pro budoucnost. Tento projekt má mnoho součástí, od chovu koní přes osvětu až ke vzdělávání. Cílem projektu je vytvoření a zajištění jisté pracovní budoucnosti pro české národní plemeno a zajištění budoucnosti českých lesů a vody. Díky tažným koním se totiž podle chovatelů udržuje voda v krajině, proto je nutné snažit se omezit těžkou techniku a při těžba dřeva nasadit koně. Jenže ti jsou v současné době buď využívání nedostatečně a nebo často zbytečně přetěžováni kvůli neodbornosti jejich majitelů.
„Lesů napadených kůrovcem přibývá a s nimi i potřeba tažných koní v lese. Kůň dokáže přibližovat dříví i z nepřístupných lokalit, kam se stroje ani nedostanou. Navíc šetrně,“ vysvětluje Foist. Tvrdí, že v českých lesích dochází k extrémnímu drancování a trvalému poškozování funkčního biotopu, zejména stromů a spodních vod, nešetrnou a těžkou mechanizací. „Chladnokrevný kůň je jedinečná a nejšetrnější technologie vůči zadržování vody v krajině. Lesy jsou zásobárnou pitné vody. Člověk nemusí být hned ekoterorista, aby to viděl. Na to stačí zdravý selský rozum,“ říká Foist. Vysvětluje, že koně nepůsobí takový tlak na půdu a neutužují ji, naopak vršek půdy kypří a tím pomáhají půdním kapilárám k většímu zadržení vody. A kůň svojí váhou a taženým břemenem není schopen narušit podloží jako třeba traktor. Nezhutní půdu, nevyvalí kameny. „Ze své praxe vím, že do dvou let si příroda poradí se smyky po tahání dříví. Po dvou letech nejde poznat, že tam ten kůň vůbec byl,“ přidává se Josef Svoboda. Lidé podle něj musí pochopit, že se s vodou děje něco špatného. „Přitom pitná voda je budoucnost úplně všeho,“ tvrdí.
Josef Svoboda je uznávaný specialista v zahraničí a mistrem Evropy v disciplíně ovladatelnosti koně s kládou. Žije v Pěčíně v Orlických horách. Jiří Foist z Postřekova na Domažlicku má vlastní chov chladnokrevných slezských noriků a je mezinárodně uznávaným specialistou a dvojnásobným mistrem Rakouska v ovladatelnosti s kládou.
Podle obou mužů by stát měl zamezit tomu, aby se někteří podnikatelé obohacovali na úkor zásobárny pitné vody, tedy lesa. Místo drahých staveb retenčních nádrží by často stačilo, aby chladnokrevní koně dostali při těžbě více prostoru. „Bylo by dobré mít garantovanou minimálně mzdu za práci se živým tvorem, aby nedocházelo k přetěžování. Stát nám má pomoci, aby byly mantinely, abychom se mohli zúčastnit zdravé hospodářské soutěže. My lidi zaplaceni jsme, ale koně zaplaceni při současných podmínkách nejsou,“ sdělil Foist.
Mluvčí Lesů České republiky Eva Jouklová uznává, že díky koním se dá přibližovat dříví i z nepřístupných lokalit a také se eliminují škody na porostech. „Nevýhodou tohoto postupu je nižší výkon, poměrně malá atraktivita oboru i pracná péče o koně,“ vysvětluje mluvčí, proč koně nejsou v současné době využívání ve větší míře.
Foist upozorňuje, že se Česká republika zavázala k vytvoření podmínek pro zachování genových zdrojů, tak by je měla dodržet. „Vytváří podmínky pro krávy, prasata, pro včely, pro kapra, ale pro koně neexistuje nic. Ryba má větší práva než chladnokrevný kůň. S chladnokrevným koněm se může dělat cokoliv, a to je smutné,“ zlobí se na zákonodárce. „Jedná se o důsledek totální neznalosti problematiky lidí, kteří o tom rozhodují,“ navázal Svoboda, který vidí problém také v tom, že se chladnokrevní koně nechovají na masné účely, ale chovají se pořád jako tažná zvířata. Chladnokrevník disponuje tažnou silou a tím je unikátní ve srovnání s jinými hospodářskými zvířaty. „I přesto je chladnokrevný kůň v zákoně ve stejné kolonce jako dobytek,“ řekl.
Lidem, kteří s koňmi v lese pracují, navíc často chybí vzdělání. „Jezdec na koni potřebuje mít maturitu, aby mohl být chovatelem koní, provozovatel potažných koní maturitu nepotřebuje. Chladnokrevný kůň je šlechtěný pro tažnou práci, ale je nutné, aby měl kolem sebe odborný personál jako mají jezdečtí koně. V České republice ale neexistuje legislativní opora pro chladnokrevného koně a neexistuje vzdělání pro provozovatele. Je to zoufalá situace,“ zhodnotil letitý stav Svoboda.
Podle Svobody jsou dnes lesy v důsledku 15leté historie harvestorových technologií v katastrofálním stavu. „Firmy bohatnou na lese, který naši předci sázeli před sto lety. Docílit nejkvalitnějších kmenů trvá přibližně sto let. Dnes je byznys postavený na likvidaci lidí a životního prostředí. Kdo je poctivý, je špatný pro společnost,“ krčí rameny.
20
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
