Nový rok
Jak na Nový rok, tak po celý rok. Každý se snažil na Nový rok dosyta najíst a napít a něco nového mít na sobě.

Tři králové
Den před svátkem se v kostele světila „tříkrálová voda". Doma s ní lidé kropili stromy, aby nesly ovoce. Kropil se s ní a vykuřoval celý grunt. Trochu vody se taky nalilo do studny – aby voda v ní byla zdravá. Na Tři krále se také dobytku dávaly kusy svěceného chleba nebo posvěcená sůl na lízání, aby na ně nemohli čarodějníci a čarodějnice.

Hromnice
Druhého února se v kostele před mší světily „hromničky" a „voskový sloupky". „Roužínaly" (rozsvěcovaly) se při bouřce, aby chránily před bleskem.

Hra „Dorota"
V týdnu o sv. Dorotě (6.2.) chodili do stavení dva chlapci s dívčí. První měl královskou korunu, druhý dělal kata. Dívče představovala Dorotu. Společně sehráli hru podle legendy o sv. Dorotě. Poté, co dostala dárky nebo peníze, šla o dům dál.

Zabijačka
Kdo na „Tučnyj štvrtek" jí ve stoje, bude mít silné nohy.

Popeleční středa
Ráno chodili lidi do kostela pro „popelec" (posvěcený popel z loňských ratolestí, kočiček), aby je nebolela hlava. Stejně tak platí, že ten, kdo se v tento den napije svěcené vody, bude chráněný proti komárům.

Liščí půstní neděle
Hospodyně pekly v noci preclíky, aby to děti nevěděly, a pak je věšely navléknuté na vrbovém proutku do zahrady. Na děti pak ráno zavolaly, že jim liška nechala na stromě preclíky.

Hra „Zahoř"
Na sv. Řehoře (12.3.) chodil učitel se svými žáky – řehořníky – dům od domu koledovat (řehořovat). Zpívali písně spjaté se sv. Řehořem, šli v jednom šiku jako vojáci: vpředu bubeníci, pak vojáci se šavlemi, papírovými čepicemi a kohoutími brky. Vybírali dary a peníze, pak si společně udělali hostinu.

Řípný zelí
V půstu chodili chlapci po vsi a prosili ženské o trochu řípného zelí. Kde je dostali, tam pokropili ženskou vodou, aby byla „teverná" (čiperná, rychlá).

Voblívání
Když šla děvčata prvně na trávu, počkali si na ně chlapci nebo hospodyně a z nenadání je polili vodou, aby byla v práci pilná. Stejně tak si počkala hospodyně na hospodáře (když jel prvně orat, nebo když se z orání vracel) či děvečka na pohůnka (při prvním vyhánění dobytka).

Květná neděle
Na Květnou se v kostele světí kočičky. Kdo nechtěl být přes rok zapomnětlivý, tři svěcené kočičky spolkl. Chlapci švíkají děvčata pruty, aby byla čiperné. Stejně tak máma švihne své dítě, aby nebylo líné. V ten den se také nemá nic péct, aby se nezapekly květy na stromech.

Zelený čtvrtek
Časně ráno se utrhne žito a dá se do postele, aby nebyly ve stavení blechy. Když zvony odlétly do Říma, mladí kluci „drkáči" je nahrazují svými drkačkami a klapačkami.

Velký pátek
Nemá se hýbat zemí (např. kopat na zahrádce), aby měl Ježíš Kristus v hrobě pokoj. Dále se dnes nesmí nic půjčovat, přijímat, prodávat či kupovat, aby byl v domě všeho dostatek. Také se zahání čarodějnice – hospodář buď praští sekyrou třikrát do každého prahu nebo střílí proti vratům, popřípadě práská bičem.

Bílá sobota
Na Bílou sobotu se zvony z Říma vracely. Při prvním zvuku zvonu se každý umyje ve vodě, ať ji nabere kdekoliv. Neutře se však, aby nebyl pihovatý. Voda se také lila na střechy, aby nehořelo. V noci z Bílé soboty na Boží hod velikonoční chasníci ze vsi pískem, slámou, nebo řezankou sypali cestičky od zamilovaného k zamilované. Děvčata je ráno smetala, aby lidé nevěděli, kam který chlapec chodí.

Boží hod velikonoční
Časně z rána, ještě před východem slunce, se chodilo pro vodu. Voda má tuto noc kouzelnou moc – přináší štěstí. Protože hospodyně, která přijde pro vodu jako první, bude mít nejvíce vajec, smetany a másla, bdí mnohé, aby šly pro vodu hned po půlnoci. Ráno polévá hospodář čeládku studenou vodou, aby byla po celý rok čerstvá.
Kdo se postí na Bílou sobotu, na Boží hod dopoledne a v poledne pojí lžíci polévky a jde pozpátku ze stavení, dostane za muže nebo ženu toho, koho nejdřív uvidí.

Pálení čarodejnic
O filipojakubské noci (30.4.) Průvod chasy a dětí chodil po vsi s košťaty. Uprostřed průvodu se na bidle nesla slaměná čarodějnice, kterou hodili do ohně a upálili. Někdy se čarodějnice zaháněly: do vzduchu se vyhazovala dehtem, kolomazí, smolou či petrolejem napuštěná košťata – chlapci se při tom předháněli, kdo z nich vyhodí výš.
Po celém stavení se uklízelo. Do klekání muselo být hotovo, aby kouzelnice na dvoře nemohla najít ani stéblo slámy.
30. dubna navečer také práská chasník bičem, děti tlučou vokleskem, aby kouzelné báby nemohly do stavení. Kdyby však přece jen chtěly, najdou přede dveřmi kus drnu posypaný pilinami. Čarodějnice umí dobře počítat jen do deseti, a než trávu s pilinami spočtou, nastane den a kouzelná moc bab skončí.

Svatodušní svátky – letnice
Letnice jsou oslavou začátku sklizně. Pasáci hrávali Pišvonc – hru na „krále", kdy se králem stával ten, kdo přivedl na Svatodušní pondělí své stádo dobytka jako první na pastvu. Následoval průvod vsí a koledování.
Na Svatodušní pondělí bývá pro chasu poslední muzika. Nastává doba sklizně, od teď dudy nesmí až do sv. Martina (11.11.) ani kviknout.

Vyhánění kuny
Po Svatodušních svátcích v úterý v noci v Draženově chlapci vyhánějí ze dvora kuny. Vezmou obecní buben a nějaké plechy a v každém dvoře dělají rámus. Selky jim za vyhnání kuny dávaly 4-5 vajec, které chlapci prodali a utržené peníze pak propili.

Boží tělo
Ve čtvrtek po sv. Trojici se slaví Boží tělo. Světí se věnečky, které se při bouři kladou na stůl, aby chránily od blesku. Na cestu, kudy jde o Božím těle průvod, se klade puškvorec, kterému říkají „panny". Schnou-li panny rychle, bude schnout dobře i obilí a seno. Děvčata zapichují větvičky bříz do leniště. Vybírají co nejdelší – do takové výše jim prý len naroste.

Sv. Petr a Pavel
V tento den se nikdo nekoupe ani nechodí do lesa, neboť se dnes prý tři lidé utopí, oběsí, nebo je zabije hrom.
Děvčata se dívala do stuncí (studní), jestli neuvidí svého milého nebo nastávajícího. Také se časně ráno myla svatojánskou rosou, aby byla krásná. Někdy také pouštěla po potoce věnečky – kam věnečky poplují, tam se vdají.

Sv. Lucie
Lucka přádlice – v předvečer svátku Lucie chodila po vsi strašit Lucka. Byla to maškara zahalená do prostěradla, se slaměným kloboukem, rozcuchanými vlasy, nožem (obarveným nebo namočeným do krve) za pasem a košíkem v ruce. Strašila děti, případně je přetáhla vařečkou po zádech se slovy: „Modlite se, nebo vás vypárám." Někdy s Lucií chodily i další maškary. Prohlížely domácnosti, jestli je všude uklizeno. Lucie chodila po přástkách, sedala si za kolovrat, někdy schválně motala přízi – odtud přízvisko přádlice.

Štědrý den
Ovazování stromů – brzy ráno chlapci ovazovali stromy slámou, nití nebo provázkem. Po ovázání se stromem zatřáslo nebo se na něj poklepalo se slovy: „Stromečku vstávej, ovoce dávej dnes je Štědrý den!" nebo: „Hruštičky, švestičky, ovazujte se! Zítra bude mráz, posekáme vás!"
Podílka – hospodyně podělí perníkem nebo vánočkou se solí i drůbež a dobytek. Zbytky vhodí do ohně, aby jí ušetřil domácnost.
Zahrabávání do země – zahrabávají se kousky chleba nebo vánočky, aby voda byla zdravá a země úrodná.
Děvčata poslouchají, z které strany zaštěká pes. Odtud prý přijde ženich. Předkládají namazané krajíčky chleba psu. Kterého děvčete krajíc pes nejdříve sežere, to se brzy vdá.

Boží hod vánoční
Ať už přijde do chalupy kdokoli, hospodyně ho pohostí. Nepřijde-li nikdo, hospodyně si sama nějakého „chuďase" přivede.

Svatý Štěpán
Děvčata tahají z hromady dříví „voklestky". Vytáhnou-li si rovný voklestek, bude jejich muž urostlý a řádný. Pokud vytáhnou voklestek ohnutý, vezmou si nehodného, křivého muže. Na sv. Štěpána a na Nový rok vsí chodili kolednící" s fanfrnochem.

Silvestr
Po „senci" (světnici) se házel hrách, aby nikdo nebloudil.