Na Chodsku jistě nejste poprvé. Co Vás zde oslovilo?
 
Zdejší velmi zpěvavé publikum. Také pořadatelé, kteří mají zájem o naše vystoupení. A v neposlední řadě výborné, čerstvé a nefalšované chodské koláče polévané smetanou.
 
Jak jste si užil Chodské slavnosti? Měl jste při koncertování vůbec čas a prostor?
 
Do Domažlic jsme zavítali s hlavním cílem skvěle pobavit návštěvníky CHODROCKFESTu. Olympicu právě skončila dovolená, takže po odjezdu z chaty našich dlouholetých přátel Franka a Danielky se díky pauze pochopitelně nemůžeme dočkat chybějícího kontaktu s publikem. Seděli jsme před vystoupením v šatně a těsně před vystoupením jsme si pochutnávali na koláčích a dostal jsem nějaké dobré vínečko, takové lehké šampaňské, tak jsem popíjel a bylo mi dobře.
 
A co naše koláče, měl jste možnost ochutnat je?
 
Koláče chutnám již léta letoucí. V celé naší rodině i v kapele jsou velmi populární, nesmí chybět na našich stolech a všichni se těšíme, jak si je hned ráno ještě znovu dáme k snídani, já s kakaíčkem. Zkrátka je hodně pravdivé rčení, že kdo neochutnal místní chodské koláče, jako by na Chodsku ani nebyl.
 
Které období rockera se vám nejvíce líbilo?
 
Myslím takový ten střední věk. To už jsme byli slavní, věděli jak na to a už jsme se v životě a ve světě vyznali. A ještě nás chtěly holky! Teď už je to horší.
 
Existuje nějaký recept, udržet si takovou fanouškovskou základnu nebo že i takový bardi jako Vy, dovedou oslovit mladé publikum?
 
Jo, já si myslím, že Olympic je opravdu pracovitá kapela, vydáváme pravidelně desky zhruba za rok za dva, takže vždycky se nám podaří dělat nový repertoár. Pokaždé, když přijedeme na stejné místo znovu, vypadáme prostě nějak jinak nebo celé to představení vypadá jinak, takže jsme schopni i podruhé, potřetí… oslovit. Nejsme prostě taková ta kapela, která přijede na stejné místo, zahraje úplně to samé dokola a lidi říkají: “To už tady loni předvedli, to už na ně příště nepřijdeme…“ Tak tohle se u Olympicu nestane!
 
Zpestřujete si nějak vystoupení a jednotlivé koncerty, aby se nestaly rutinou?
 
No, to mě ani nenapadlo, jak bychom si je mohli zpestřit. Pravda je, že mám ještě pořád strašnou chuť hrát. A myslím, že všichni členové kapely se na koncerty také neskutečně těší. Snažíme se odehrát koncert dle playlistu, jak nejlépe umíme… A nějaké zpestření? Nevím, jak by mělo vypadat. Že bychom se před koncertem opili, to nehrozí. Ale Chodrockfest nám celou dobu před vystoupením zpestřovali bezkonkurenční koláče.
 
Obecně jste velmi žádaní a vytížení. Jak to jde skloubit s rodinou?
 
Jde to samozřejmě skloubit. Hrajeme převážně pátky, soboty, odjíždím někdy odpoledne a v noci se vrátím, tak večer holt ty holky nevidím, ale jinak je vídám od pondělí do čtvrtka a v neděli, takže si myslím, je to úplně v pohodě. Vozím je do školy, když to máme daleko, třicet kilometrů není jen tak, pěšky to nejde, musíme vstávat brzo, ale musím přiznat, i to mě baví, těším se na to, nemám s tím problém.
 
Autor: P. Kůtová, D. Bartošová