V květnu tomu bude přesně deset let od doby, kdy obec získala svůj vlastní symbol v barvách zlaté, černé a rudé.

Znak obce tvoří zlatý štít, ve kterém se pod černou hlavou s dolů obrácenou zlatou vlčí udicí nachází černá psí hlava s krkem a červeným jazykem, šikmo podložená černým čakanem na červeném topůrku.
Figura vlčí udice je převzata z historické pečeti obce Lhota, kde se objevuje jako erbovní figura rodu Stadionů – tehdejších majitelů koutského dominia, k němuž obec patřila.

Figurální námět psí hlavy podložené čakanem pak představuje typický, literární tradicí konstituovaný chodský emblém, který poukazuje na název obce a její historickou a regionální vazbu k Chodsku.
Chodská Lhota patří mezi jedenáct nejstarších chodských vsí, které jsou uvedeny v listině krále Jana Lucemburského z 16. března 1325. Tam se o nich píše jako o strážních vsích, při obou stezkách domažlických, na jihozápadní hranici českého státu. Je to první písemná zmínka o vsi Lhotka Villa Chodonum. Je ale předpoklad, že obec vznikla při kolonizační vlně již v desátém století. Další zprávy o Lhotě se nachází v berní rule, roku 1379, 1579, 1697, 1789 a v koutském archivu až do roku 1839.
Název Lhota vznikl pravděpodobně od slova lhůta, což znamenalo, že dotyčná ves byla po smluvenou dobu (lhůtu) osvobozena od placení všech daní a poplatků. Byla to dočasná odměna (úleva) za práci s vymýcením lesa, obděláním půdy a založením vsi. V některých historických pramenech se vyskytuje německý název Mehlhut.

Název vsi Lhota, Lhotka byl v minulosti dosti rozšířen, a proto se později k tomuto názvu často připojoval přívlastek podle tvaru vsi, její polohy, nebo příslušenství k vrchnosti. Současný název Chodská Lhota je používán od roku 1945.

Všechny chodské vsi byly nejdříve příslušny k rýzmberskému panství. Na začátku 17. století se dostaly do zástavy, a ke konci tohoto století připadly do dědičného práva pánů Lamingerů z Albernreuthu. Ves Lhota byla zapojena do známého povstání, které bylo potlačeno v roce 1693. V berní rule z roku 1654 je Lhota uváděna jako součást panství Újezd Sv. Kříže. V tereziánském katastru z druhé poloviny 18. století je uvedeno, že ves Lhota měla 58 hospodářů, 3 mlynáře, 4 tkalce, krejčího, ševce, bednáře a mistra kovářského. Ve vsi tehdy byly rybníky na čtyři kopy ryb. V té době spadala Lhota pod panství Kout – Trhanov v majetku zmíněných Stadionů.

Vlčí udice.

Vlčí udice

Vlčí udice je středověký nástroj na chytání zvěře. Skládá se ze dvou částí – kotvy a dvojháku (v podobě písmene Z) spojených řetězem. Pomocí kotvy se udice zavěšovala do vidlice větví a na řetězu visel dvojhák dlouhý asi deset centimetrů zabodnutý do kusu masa coby návnady.
Jako obecná figura je někdy používána v podobě kotvy, jindy dvojháku. Tři vlčí udice v podobě kotvy jsou ve znaku Stadionů, tři dvojháky měli ve znaku Cvaibrukové. Z obcí, které jsme si již v našem seriálu představili, najdeme vlčí udici ve znacích Trhanova, Kouta na Šumavě nebo Brnířova.


Víte, komu patří?

Uhodnete, které obci patří tento znak? Odpověď se jako vždy dozvíte v sobotním vydání Domažlického deníku.

Víte, komu patří?