„Když se požární nádrž rekonstruovala, byli jsme zvědaví, zda ho obsadí nějaký vodník, ať už od nás nebo z Bavorska. A po roce se tam objevila tahle mořská panna,“ říká Eduard Šlefr, který bydlí v sousedství.
Bělostnou žínku sedící na hrazení všichni obdivovali, vyskytly se i názory, že na místě dlouho nevydrží, že si ji někdo přisvojí.
„Kolemjdoucím se moc líbila a my jsme byli zvědaví, zda k sobě nepřiláká nějakého vodníka,“ vypráví dál Šlefr.
Panna však zůstala osamocena. „Na podzim jsme měli starost, co s ní bude. Už jsme přemýšleli, že ji budeme muset obléknout. Jsou zimy…,“ říká soused s tím, že panna, když přišly první mrazíky, zčista jasna zmizela.
„Měli jsme velké obavy, jestli se nám vrátí, a byli jsme rádi, že ještě než přiletěl k nám do Chodova čáp – ten tu ještě není, se tam na rybníčku opět objevila naše kráska,“ zakončil Šlefr.