Likvidace bolševníku i dalších invazních druhů rostlin, jako netýkavka, křídlatka a vlčí bob je povinností každého vlastníka pozemků. „Likvidaci dříve podporoval okresní úřad. Nyní na něj přispívají Domažlice jako obec s rozšířenou působností,“ vysvětluje Petr Sladký z odboru životního prostředí. Kromě obcí se do likvidace zapojuje Pozemkový fond ČR, „meliorace“ a Povodí Vltavy.

Řady „bojovníků“ teď rozšíří Správa Chráněné krajinné oblasti Český les. Ta během dvou let mapování našla přes sto ohrožených lokalit. „Jsme limitováni hranicí CHKO, ale bez spolupráce s vlastníky pozemků v okolí by boj ztrácel smysl,“ říká Tomáš Peckert, botanik Správy CHKO Český les, která chce získat finance z Operačního programu Životní prostředí.

Likvidace se provádí chemickým postřikem. „Kde je bolševník, neroste nic jiného, tam je lze provést bez obav. Horší to je u vlčího bobu. Ten roste samostatně a jeho likvidace je tudíž náročná. Právě vlčí bob ale váže vzdušný dusík do půdy, čímž likviduje původní luční společenstvo. To je časovaná bomba, která bude brzy větší problém, než je dnes bolševník,“ míní Peckert.

Lidskému zdraví nebezpečný je hlavně bolševník. „Po styku s pokožkou naskáčou puchýře, jako když se popálíte. Znám lidi, kterým zůstaly jizvy deset, patnáct let,“ popisuje nebezpečí Jan Bezděk, městský zahradník a „okresní“ likvidátor bolševníku.

Bolševník velkolepý pochází z Kavkazu. Do Čech byl poprvé dovezen v roce 1862 a vysazen v zámeckém parku Lázní
Kynžvart. Odtud započal svoji úspěšnou invazi po západních Čechách. Těžiště rozšíření bolševníku v Českém lese je
v jeho severní části, především v okolí obce Branka a na Pavlově Studenci. Celková rozloha bolševníkem zarostlých
ploch je odhadována na cca 20 ha.

Netýkavka žláznatá pochází ze západního Himaláje. V České republice doprovází zejména břehové porosty vodních
toků, po nichž dochází k jejímu rychlému šíření. V Českém lese je netýkavkou žláznatou zamořen Hamerský potok, dále
pak je zaznamenána na Černém potoce pod Švarcovou. V obou případech se jedná o vodní toky pramenící v Německu
a její účelná likvidace je tak závislá na úzké spolupráci s partnery v Německu.

V Českém lese byly nalezeny rovněž všechny tři druhy křídlatek, křídlatka sachalinská, křídlatka japonská a jejich
kříženec křídlatka česká. Původním domovem křídlatek je Dálný východ. U nás křídlatky kolonizují především narušená
stanoviště jako jsou rumiště, obnažené nebo erodované plochy a podobně. Nejčastějším způsobem jejich šíření je
přemisťováním „kontaminované“ zeminy. Ohniskem výskytu křídlatky v Českém lese je Přimda, ostatní zjištěné lokality
se jeví jako izolované.

Vlčí bob mnoholistý pochází ze Severní Ameriky. U nás se začal pěstovat koncem 19. století jako okrasná rostlina či
pícnina pro lesní zvěř. Nejčastěji se s ním setkáme podél lesních cest a na lesních loučkách. V poslední době se začíná
stále intenzivněji šířit do lučních porostů. Vlčí bob, podobně jako ostatní zástupci rostlin bobovitých, je schopen
pomocí symbiotických bakterií vázat vzdušný dusík a ukládat ho v půdě. Díky této vlastnosti pozměňuje tento druh
výrazně úživnost stanoviště, což má zásadní dopad na celý ekosystém louky. Začínají převládat druhy, které jsou
schopné rychlého a intenzivního růstu a naopak dochází k potlačení konkurenčně méně zdatných druhů. Následkem je
výrazné snížení druhové bohatosti luk. V Českém lese je výskyt vlčího bobu častější opět v jeho severní části.

Mapování výskytu invazních druhů rostlin v Českém lese
V letech 2007 – 2009 proběhlo v Českém lese, díky Správě CHKO Český les a Českému svazu ochránců
přírody Kladská, podrobné mapování výskytu invazních druhů rostlin. Hlavní zřetel byl kladen na
mapování bolševníku velkolepého, netýkavky žláznaté a křídlatky. Dalším významným a nebezpečným
druhem pro naši přírodu je vlčí bob mnoholistý.


Nepůvodní rostlinné druhy šířící se nekontrolovatelně naší krajinou představují významnou hrozbu pro naše
původní ekosystémy. Z tohoto důvodu provedla Správa CHKO Český les ve spolupráci s Českým svazem
ochránců přírody Kladská mapování výskytu invazních druhů rostlin na území Chráněné krajinné oblasti
Český les. Podrobné mapování proběhlo v letech 2007 – 2009. Hlavním cílem bylo zmapovat výskyt
významných invazních druhů jako je bolševník velkolepý, netýkavka žláznatá, křídlatka a vlčí bob
mnoholistý. Při mapování byly zaznamenávány i další invazní druhy jako např. celík kanadský, netýkavka
malokvětá nebo pámelník bílý. Byly mapovány všechny bezlesé enklávy a vodní toky, bývalé vojenské roty a
území zaniklých obcí. Tedy lokality, které patří k typickým ohniskům nepůvodních druhů rostlin.


Výsledkem mapování je 43 známých lokalit s bolševníkem velkolepým, 11 lokalit s netýkavkou žláznatou, 38
lokalit s křídlatkou a 15 lokalit s vlčím bobem mnoholistým. Získané informace o rozšíření výše zmíněných
druhů poslouží Správě CHKO Český les při jejich efektivní likvidaci. Prvním plánovaným krokem je úplná
likvidace bolševníku velkolepého na území CHKO Český les s využitím finančního příspěvku z Operačního
programu Životní prostředí, prioritní osy 6. Protože je povinností každého vlastníka pozemků likvidace
invazních a karanténních plevelů, bude Správa CHKO při likvidaci spolupracovat zejména s nimi.