VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čertův kámen je na svém místě

Babylon – Český cestovatel Pavel Pavel definitivně ukončil usazení babylonského viklanu

20.7.2010 1
SDÍLEJ:

Zleva místopředseda OS Babylon Karel Sedlák, moderátor Zdeněk Srstka, Pavel Pavel a starosta Babylonu Miroslav Pazdera.Foto: Zdeněk Huspek

Když v sobotu 17. července zahajoval starosta obce Babylon Miroslav Pazdera a místopředseda Občanského sdružení Karel Sedlák dvanáctý ročník Mistrovství republiky ve zvedání kamene, pozvali k pódiu také strakonického rodáka a obyvatele, inženýra Pavla Pavla. Člověka, jenž se postavou s připravujícími se závodníky nemohl poměřit ani náhodou, který ale svým důvtipem a přemýšlením dokázal nedaleko od místa soutěže pohnout kamenem těžkým 40 tun – před rokem vrátil do lože viklan zvaný Čertův kámen.

Za tento výkon se mu dostalo od představitelů obce uznání a od diváků potlesku.

„Přeji Babylonu nejen další turistickou atrakci v podobě viklanu, ale také návrat bývalé pověsti proslulého letoviska a lázeňského městečka,“ řekl Pavel v odpovědi za poděkování a potom si udělal chvilku, abychom poseděli na hráčské lavičce z doslechu siláckého klání ve stanu a popovídali si o sochách moai i o problémech kolem usazování Čertova Kamene zpět na jeho místo.

„Tyhle záhady mě zajímaly od mládí a myšlenka, jak se sochy na Velikonočním ostrově dostaly tam, kde stojí, mě zaujala nejvíc,“ vrátil se Pavel Pavel o desítky let zpátky.

„Zkusil jsem vypočítat, co se musí udělat, aby sochu „rozchodilo“ pár lidí, a když jsem to měl na papíře, bylo nutno to vyzkoušet. Dneska by nebyl problém sehnat sponzory, odjet na místo a vyzkoušet to přímo tam, jenomže v osmdesátých letech minulého století byla tahle myšlenka naivní – hranice na Západ byly neprostupné, normální smrtelník neměl šanci, a tak jsem si s kamarády ve Strakonicích tu sochu udělal betonovou. Vážila 20 tun a pomocí lan jsme s ní dokázali pohnout. Napsal jsem Thoru Heyerdahlovi, který se podobnými záhadami zabýval, a stal se malý zázrak. Dostal jsem oficiální pozvánku, která mi umožnila odjet a já mohl na Velikonočním ostrově a ve společnosti legendárního Heyerdahla vyřešit tajemství pohybu soch. Takový zážitek se stane jednou za život, v té době to byla opravdu bomba. Bylo mi 29 let.“

Velikonoční ostrov měl pohnutou historii a domorodci kdysi dávno pochopitelně věděli, jak se sochy dopravovaly z místa jejich vzniku na místa, kde jsou dodnes, jenomže se nedochovaly žádné záznamy. Z původních 3 až 5 tisíc obyvatel ostrova zde v roce 1900 žilo jen 111 lidí. Ostrov byl zdrojem otroků pro těžbu guána (ptačího trusu) a v nelidských podmínkách tam řada obyvatel zahynula. Historie se přenášela pouze pamětí a vyprávěním učených mužů nebo kněží a její kontinuita se přerušila, zbyly jen útržky. Vědělo se, že sochy chodily ve stoje v přívratných polokroužcích, ale víc ne.

„Zpívala nám tam stará babka písničku, která měla zvláštní rytmus a to měl být údajně rytmus stěhovačů soch.“ pokračuje Pavel, „Co to znamená, přemýšlel jsem. A oni mi tam říkali, že jak se socha kývá do stran, tak to chce nějaký rytmus. Když se socha nakloní, tak musí táhnou za točící lana jedna skupina a ty musíš zorganizovat ty lidi, aby tahali na povel. A já říkám, že nemám zkušenost, jen to odhaduju, ale když si budou všichni zpívat tu písničku, budou vědět, že na tenhle takt táhnou tihle a na další takt zase jiní, a mají to dané a nemusí je nikdo řídit a mávat a dávat povely… To je jedno z vysvětlení – synchronizace pohybu podle písničky, kterou se všichni naučí a nemusí je řídit ani ten nejlepší operátor…“

Celou výpravu popisuje kniha-deník Rapa Nui, doplněná o vyřešení další záhady – teorie vzniku slavné pravěké svatyně Stonehenge ve Velké Británii.

„Vraťme se nicméně do současnosti a k vašemu, teď již splněnému úkolu – vrátit zpět na místo Čertův kámen.“

„S místopředsedou Občanského sdružení Babylon Karlem Sedlákem se známe už víc než 20 let a on mi před pár lety povídá – dali jste zpátky na místo Kadovský viklan, u nás je podobný, mohl bys mi ho pomoct opravit. Já povídám – to nebude tak jednoduché, jednak nevím, kdo je vlastníkem pozemku, jestli to je přírodně chráněné… já nakreslím projekt, zkusím spočítat, kolik to váží, zkusím najít tu technickou stránku věci, ale na úřadech si to musíš vyběhat sám. Trvalo dva nebo tři roky, než sehnal povolení a mohla nastat další etapa. Tohle nepůjde pákami a lany, na to budu potřebovat hydraulickou techniku a k té svoje lidi, které musím zaplatit. Můžu tě sponzorovat použitím techniky, ale lidi si musíte zaplatit sami. Nakonec se našly peníze z dotací a mohli jsme začít.“

V roce 2008 vyhlásil Ing. Pavel Pavel, že se pokusí Čertovým kamenem pohnout, jenomže nastal problém, jak byl kámen původně nasměrovaný. Nebyl jediný obrázek, jediná fotka.

„Pozvali jsme geologa, který řekl: Hele, usekneme z toho kamene vzorek, na kterém si naznačím orientaci směrovou I prostorovou a světové strany, z toho matečního ložiska taky a rozborem vám řeknu, o kolik byl ten vrchní kamen pootočený a jakým úhlem… Je na to metoda pomocí siločar, jak láva tuhne v magnetickém poli. Tuhle nabídku jsme dostali zároveň s otázkou – zaplatíte to? Budou to desítky tisíc.

Tak povídám – já to raději zvednu, podívám se a budeme hledat pravděpodobné místo, kde kámen seděl v té misce. Zvedli jsme ho do výšky 25 centimetrů a já už věděl, že potřebuju ne 2 hevery, ale 4 a že potřebuju tančíky… Byl to prvotní průzkum.“

Viklan se vrátil na své původní místo, odkud jej v 60. letech 19. století shodili italští stavitelé trati, v roce 2009 právě o Babylonském létu. Pavel k tomu přidává pár zajímavostí.

„Loni jsme tady zničili hever za 30 tisíc – měli jsme tu čtyři hevery, tři jsme poškodili opravitelně a jeden nenávratně. Hever je ocelový svařenec, v kterém jezdí píst, pod kterým je hydraulický válec. Hevery jsou konstruované na rovinu, musí sedět na rovině a zvedat rovný díl, což v lese na jehličí a v případě kamene jaksi nejde, takže ten svařenec prasknul… jinak to byla zajímavá práce.“

„Poslední otázka – vrácení viklanu na své místo bylo dnes ukončeno oficiálně… jste tady naposledy?“

„Nikdy neříkej nikdy,“ odpověděl Pavel se smíchem, „Jednak tu mám řadu kamarádů a jednak je tu hezky. Jen doufám, že sem nikdy nebudu musel jet viklan opravovat a že ten se bude viklat k radosti a nespadne, nebo ho nějaké hovado neshodí. Bohužel – proti lidské blbosti není bezpečný ani bankovní trezor, ani viklací kámen.

Autor: Zdeněk Huspek

20.7.2010 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS

Obchod - Obchod Prodavač, prodejce 17 300 Kč

Prodavači potravinářského zboží Prodavač/ka. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 17300 kč, mzda max. 18500 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Nástup možný ihned, PP na dobu neurčitou, plný úvazek 37,5 hod/týdně - smíšená mzda 17 300 - 18 500,- Kč dle plnění - praxe a zkušenosti vítány - info pí Vodrážková na prodejně 379 495 307 nebo pí Petrásková 727 889 873.. Pracoviště: Zkd sušice - prodejna bělá nad radbuzou, Náměstí, č.p. 9, 345 26 Bělá nad Radbuzou. Informace: Petrásková, +420 727 889 873.

Zdravotnictví - Zdravotnictví Zdravotničtí asistenti, praktické 17 000 Kč

Zdravotničtí asistenti (praktické sestry) Zdravotnický asistent (praktická sestra). Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Nepřetržitý provoz, úvazek: . Mzda min. 17000 kč, mzda max. 25480 kč. Volných pracovních míst: 10. Poznámka: Praktická sestra na lůžkových odděleních, základní plat dle délce praxe + stab. příplatek 2500,- Kč + přípl. za směnnost 450 Kč + přípl. pracoviště 400 Kč + osobní ohodnocení + příplatky za noční, SO, NE, SV.. Pracoviště: Domažlická nemocnice, a.s., Kozinova, č.p. 292, 344 01 Domažlice 1. Informace: Marcela Blažková, +420 379 710 261.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 20 000 Kč

Obsluha lakovacích zařízení na povrchovou úpravu kovů a jiných materiálů Obsluha lakovací linky. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: *Obsluha lakovací linky, *Navěšování a svěšování kovových palet, *Zkušenosti s práškovým a mokrým lakováním velikou výhodou, *Nástup ihned, *Mzda - základ + prémie, , Těšíme se na Vás!. Pracoviště: Stauner palet s.r.o., 345 01 Mrákov. Informace: Romana Malá, +420 775 870 018.

Administrativa - Administrativa Administrativní pracovník 13 000 Kč

Přepážkoví pracovníci na poštách Klientský/á pracovník/pracovnice (Pracovník/pracovnice na přepážce). Požadované vzdělání: úso s maturitou (bez vyučení). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 13000 kč, mzda max. 20000 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: Náplň práce: obsluha klientů pošty, přijímaní listovních a balíkových zásilek, peněžní služby, prodej poštovních produktů, 2směnný provoz a dělené směny., Požadujeme: spolehlivost, odpovědnost, znalost práce na PC, organizační schopnosti a obchodní dovednosti, Výhody: stravenky, 5 týdnů dovolené, firemní rekreační zařízení, příspěvek na životní/penzijní připojištění., Telefonický kontakt PO-PÁ 9:00-15:00 hodin.. Pracoviště: Česká pošta, s.p. - dodejna ii staňkov, Plzeňská, č.p. 377, 345 61 Staňkov. Informace: Helena Antonyová, +420 954 331 211.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Francouzi se radují z vítězství na MS.
8

Triumf po dvaceti letech. Francouzi přestříleli Chorvaty a jsou mistry světa

Ilustrační foto.

Policejní honička skončila nehodou. Řidič byl pod vlivem drog

Domažličtí sportovci potřebují druhou halu

Domažlice – Přestavba sportovní haly a NE novému tréninkovému hřišti pro fotbalisty. Domažličtí zastupitelé schválili plán rozvoje sportu na roky 2018-2023.

FOTO: Černíkovští vítali léto s hasiči

V Černíkově – Úžlebci zahájili léto. Na svátek Cyrila a Metoděje uspořádali již tradiční vítání prázdnin černíkovští hasiči pro děti místní i přespolní.

Muž uprostřed noci vyhrožoval ženě smrtí

Staňkov – Na začátku tohoto týdne, v pondělí 9. července začali, policisté trestně stíhat osmadvacetiletého muže. Dopustil se loupeže a nebezpečného vyhrožování.

Motorka se střetla s automobilem

Horšovský Týn – Ve středu 11. července se stala na objízdné trase v ulici Lidická v Horšovském Týně dopravní nehoda, při které došlo ke střetu motocyklu s osobním automobilem.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT