Jedna z teorií hovoří, že šlo o jakousi výkladní skříň dovedností jisté stavební huti, která se chtěla propagovat poblíž obchodní stezky do německých zemí ležící nedaleko významného hradu v Horšovském Týně.

Kromě kamenného krajkoví v západním průčelí kostelíka či vysokého vimperku s kraby v jižní stěně zaujmou každého návštěvníka Čečovic kamenné pásy táhnoucí se po obvodu stavby těsně pod střechou. Jako dávný obraz středověké imaginace táhnou se zde reliéfy s rostlinnými motivy, draky, zajícem či liškou v dnes již těžko dešifrovatelném odkazu našich předků. Podobně uvnitř kostelíka nalezneme gotické omítky pokryté renesačními výmalbami nebo také figurku šaška či sovy zdobící portál vedoucí na kůr. Čas od času mohou ochutnat atmosféru gotické perly účastníci koncertů konaných pod záštitou Českého svazu ochránců památek. Ti se také starají o další z čečovických památek – zámeček za renesance a během baroka rodem Trauttmannsdorfů upravený na lovecké sídlo.

Manýristické arkády jižního křídla, otočené do nádvoří, tvoří romantický doplněk stavby. Sýpka, využívaná dnes k výstavním účelům či pořádání kulturních akcí, v sobě ukrývá ještě původní zdivo gotického hrádku. Kolem zámku nalezneme i terénní valy v místech někdejších příkopů.

Zajímavá stavba, stojící významem poněkud ve stínu unikátnějšího kostelíku, skrývá také nejednu zajímavost vyplývající z údělu, který zámečku přineslo 20. století. Z časů, kdy část místností byla využívána pro školské účely, se dochovaly i chlapecké záchodky. Čáranice na stěnách tužkami pradědečků jsou už dnes svým způsobem také památkou. Podobně jako obrázek víly v přízemí, kde zřejmě ve druhé polovině dvacátého století býval dětský pokojíček.

Původních štukových historických ozdob nalezneme uvnitř zámku poskrovnu. Nejpůsobivějšími se zdají ozdoby krbů odkazující se tvaroslovně spíše k renesanci než času manýrismu, kdy pravděpodobně vznikly. Stavba zámku sloužila v nové době jako ubytovna pro brigádníky při sklizních brambor, nacházely se tu byty, někteří občané probourali stěny budovy, aby mohli uvnitř garážovat osobní automobily. Problémy se statikou zdiva je ani ve snu nenapadlo řešit. Vše dovršil požár roku 1990, který zničil střechy objektu.

O osm let později získal zámek nacházející se na pokraji zániku plzeňský klub Ladislava Lábka hlásící se k Českému svazu ochránců památek. Jeho členové zkoušejí objekt vzkřísit k novému životu. Konané koncerty a výstavy napovídají, že se jim práce daří.