V květnu je to Chodská bůta, kde kromě cyklistických připravují pořádající zahrádkáři z Chodské Lhoty také několik tras pro pěší, v červnu pořádá Turistické a informační centrum Kdyně spolu s agenturou AG Akcent cyklojízdu s názvem „Na kole z Čech do Bavor" a koncem srpna startuje na brnířovské návsi zřejmě nejprestižnější podnik nejen pro cyklistické výletníky, ale především pro závodníky na horských kolech s příznačným názvem Brnířovská šlapka.

Letos jsem se zúčastnil všech tří akcí, z nichž je ta poslední co do organizace, zajištění tras i občerstvení na nich i v cíli jednoznačně nejlépe zvládnutá.

Na kole jsem závodil naposledy před padesáti lety, nebudu se tedy věnovat závodu dlouhému 55 kilometrů s převýšením 1302 metrů, který dokončilo 117 bikerů ze 121 startujících, nýbrž delší trase 32 km cyklovýletu (kratší měřila 24 km).

Více než čtyřicítka cyklistů všech věkových kategorií ve slušivých dresech odstartovala v jednu odpoledne z téhož místa jako hodinu předtím závodníci, a jak podotkl spíkr závodu, poněkud vlažnějším tempem než oni. To ale naprosto neubírá nic na jejich odhodlání pokořit kopce na trase Nová Ves, Hyršov, Pomezí, Liščí, Orlovice, Chodská Lhota, Hluboká a Brnířov, byť hned po startu museli jsme nastoupat přes 120 metrů v serpentinách do Nové Vsi. Odměnou pak byl sešup dolů do Hyršova a Pomezí, kde jsme opustili okresky a pokračovali po tzv. signálce, čili zpevněné komunikaci kolem hranice s Bavorskem tudy jezdili vojáci Pohraniční stráže a hlídali, aby nespokojenci s režimem přes tuhle čáru houfně neprchali za svobodným životem… Ve vzrostlé zeleni připomíná tuhle neblahou dobu vybydlená budova bývalé pohraniční roty Sruby se tomu místu říká. Po těch více než dvaceti letech člověk příliš nechápe dobu, kdy do těchto míst byl vstup jen pro několik málo prověřených… A teď mám možnost zahlédnout mezi stromy nepříliš vzdálenou bavorskou zemědělskou usedlost.

Mám taky možnost dokázat sám sobě, jestli zvládnu další dlouhý kopec, na jehož vrcholu by mělo být první občerstvení. Zatímco si fotím krajinu směrem do vnitrozemí, dojíždí mě očíslovaná závodnická dvojice Jindřiška Svačinová, ročník 1982, a Míra Kaltenbruner (1955). Očividně nespěchají, umístili se v závěru pelotonu, ale víc než padesát kilometrů vzládli! Jako absolutně poslední dojeli pak Rostislav Vlk (39 roků) a Milan Uhlík (42), kteří přijeli k občerstvení (cola, jontový nápoj, tatranka, hrozinky, jablka) chvilku po mně. Zatímco já jedu vlevo na Fleky, oni pokračují na druhou stranu k hraničnímu přechodu pro pěší Gaishof ke Svaté Kateřině na rozdíl od nás turistů vede jejich trasa převážně po polních a lesních cestách! Obě trasy se potkají opět v osadě Přední Fleky, odtamtud společně přijíždíme k další občerstvovačce na křižovatce silnice z Nýrska do Všerub. Tu přetínáme a pokračujeme dalším stoupákem na Orlovici.Tady už kolem mne občas profrčí účastník závodu, nevyšší bod pod Jezvincem (379 m) jdu pár desítek metrů pěšmo a pak už jen dolů, kolem prázdných chatek tábora a už jsme nad Chodskou Lhotou. Kdo to zná, dá se kolem velkého foliového skleníku Tondy Pesla, a vyhne se tak šlapání prostředkem vsi jak jinak než do kopce. Takže už jen železniční přejezd lokálky z Domažlic do Klatov, po cyklostezce pod silnicí necelý kilometr a jsem znovu tam, kde jsem v poledne pořídil první fotku. Na brnířovské návsi u velkého stanu posedávají a polehávají cyklisté, kola opřená o sebe, nebo jen tak položená v trávě , a čekají na vyhlášení výsledků.

Od pořadatelů této akce by se leckde mohli přiučit občerstvení je rozdělené na pitivo v klubovně hasičárny a jídlo ve stanu, kde vládne vzorná čistota a hlavně přijatelné ceny, obsluha pracuje s úsměvem stejně tak jako většina pořadatelů, kteří jsou během jízdy na každé křižovatce, kde by se dalo i přes šipky namalované na silnici zabloudit… Budiž odpuštěny všechny kopce na trase!

Jen pro doplnění zatímco šestatřicetiletý Milan Spěšný absolvoval 55 kilometrů za 2 hodiny, jednu minutu a 23 sekund, zvládl jsem svých 32 km za necelé tři hodiny… prostě turisticky.

Zdeněk Huspek