Problémy se u něj objevily těsně před Vánoci. Nejdřív jim nevěnoval velkou pozornost, protože se projevily jako nachlazení, na nějž v zimě trpí. Pak se mu přitížilo, a tak se nechal otestovat na covid-19. Výsledek byl pozitivní. Myslel si, že s nemocí se popere doma, ovšem dostavily se vysoké horečky, malátnost a silná únava. „Obrovsky mě bolelo na plicích, jako kdybych na nich měl kus betonu,“ líčil Benda.

Štědrý den už má jenom v mlze. Večer ho sanitka odvezla do Domažlické nemocnice. „Bylo mi tak špatně, že si skoro na nic nevzpomínám. Udělali mi vyšetření, měl jsem nízkou saturaci a skončil na interně,“ pokračoval. Odtud se poté dostal do léčebny dlouhodobě nemocných, jež sloužila jako covidové oddělení.

Protože se mu kvůli oboustrannému zápalu plic těžko dýchalo, měl kyslíkovou masku, až později jen kyslíkové brýle. „Dostával jsem infuze. Byl jsem hrozně vyčerpaný. Nemohl jsem se vůbec dostat z postele,“ uvedl. I drobný úkon, jako třeba telefonování s manželkou, mu dělal potíže.

Síla se pětasedmdesátiletému muži vracela pozvolna. Během prvních čtrnácti dnů hospitalizace totiž ztratil 14 kilogramů. „Ubyla mi hlavně svalová hmota. Nedokázal jsem se postavit na nohy. Ale zařekl jsem se, že z nemocnice odejdu po svých,“ vyprávěl.

Když se jeho zdravotní stav zlepšil, začal s končetinami cvičit a pak pomalu chodit. „Pořád jsem se cítil nejistý, ale musel jsem trénovat. A protože jsem nemohl moc spát, chodil jsem po chodbě někdy i v noci,“ sdělil.

V nemocnici nakonec strávil šest týdnů. Jak sám říká, bez pomoci lékařů, sester a dalšího personálu by to nezvládl. „V prvním okamžiku se o mě postaral pan doktor Zábranský. Následně na LDN o mě pečovaly sestry pod vedením primáře Stulíka. Jsem všem opravdu moc vděčný. Smekám před jejich obětavostí, laskavostí a péčí,“ ocenil.

Celý březen ještě hodně odpočíval. Až v dubnu se vrátil alespoň částečně k pracovním povinnostem v Městských lesích Domažlice, kde je jednatelem. „Stále cítím obrovskou únavu a trpím nespavostí. Pokouším se trochu pracovat a taky vyrážet na krátké procházky do lesa, ale do kopců to zatím nejde,“ přiznal.

Je vděčný, že koronavirus zvládla i jeho dcera. Kvůli trvalým komplikacím s imunitou byla hospitalizovaná v plzeňské fakultní nemocnici. „Sice je šestnáct hodin denně na kyslíku, ale už je doma. To jsem opravdu rád,“ uzavřel.