„Za posledních několik let byla kolem Domažlic vybudována celá řada protipovodňových opatření, která si vyžádala desítky milionů korun. V současné době je hotová další část, a to lokalita Jezero na západní straně města. Ta se navíc může stát místem pro odpočinek a turistiku," konstatuje domažlický starosta Miroslav Mach.

Odbahnění Jezera, vybudování polosuchého polderu v údolí u Petrovic, zkapacitnění vodní nádrže a také výstavba tůní podél Petrovického potoka jsou protipovodňová opatření, která byla zrealizována v posledních měsících v rámci projektu, který finančně podpořila Evropská unie.

V minulosti již Domažličtí zrevitalizovali Zelenovské rybníky (s náklady 15 a 9 milionů korun) a rybník Babylon (34 milionů Kč). Ve spolupráci s Povodím Vltavy město nechalo také zvětšit kapacitu Zubřiny přímo ve městě. Součástí byla i výstavba nového mostu v ulici npor. Bartoška.

„Řeka, která dříve pobrala pouze dvouletou vodu, pojme nyní dvacetiletou," připomněl Mach.

„Vyšší míru ochrany nešlo z technického hlediska navrhnout z důvodu stísněného prostoru v centru města," zmínil Petr Kubala, generální ředitel státního podniku Povodí Vltavy.

„Jde nám také o to, aby protipovodňová opatření měla i jinou funkci, například rekreační. V plánu je ještě vybudovat jeden polder pod rybníkem Tři vrby, další úpravy by potom měly proběhnout u Cvičáku nebo za jezdeckým areálem TJ Start," shrnul chybějící části komplexních opatření Mach. Domažlická radnice počítá také s vyčištěním Panského rybníka naproti učilišti.

Tak rozsáhlá protipovodňová opatření si zatím jiná města či obce na Domažlicku dovolit nemohla. Limitují je finanční zdroje.
V Kvíčovicích způsobily povodně před třemi lety škody za 15 milionů korun. Voda z potoka a bahno z kukuřičných polí zdemolovaly lávky pro pěší, podemlely dva mosty, poškodily koryto potoka a vyplavily i rybníky. Kvíčovičtí se následně pustili do oprav břehů potoka, mostů a lávek, výraznější protipovodňová opatření však nepodnikli.

„Důvodem je to, že náklady by byly neúměrně větší než škody, které může voda v obci způsobit," vysvětlil starosta Jan Bostl. „Potok je nyní vyčištěný, upravený a má větší absorpční kapacitu. To rozhodně pomůže při pěti nebo desetileté vodě, ale větší protipovodňová opatření například proti padesátileté vodě by znamenala rozšířit zádržný rybník, vybudovat široký val a podobně. Stálo by to spoustu milionů, odstranění následků se vyplatí více. U nás se povodňová vlna prožene obcí a hned zase odejde," dodal.

Zahořany byly postiženy povodněmi výrazně v roce 2002. Tehdy v obci platil dokonce třetí povodňový stupeň. Díky už rozdělanému povodňovému opatření byly zachráněny domy na návsi.

Ze svého domova se musela vystěhovat pouze jedna rodina. Voda zničila pole, utrhla hráz rybníka.

Díky natočenému videu z povodní, které vedení obce poslalo na ministerstvo zemědělství, získalo dotace a vybudovalo protipovodňová opatření s hmatatelnými výsledky.

Zahořanští mají vybetonovaný průtok přes obec a opravené poldery nad obcí. K bezpečí občanů přispívá i bezdrátový rozhlas, který v případě nebezpečí vyšle přenos do všech našich spádových obcí.

„Systém je napojen na snímače vodotěsných tyčí, které jsou umístěny na tocích, a tyto snímače signalizují jednotlivé situace v případě zvýšeného rizika nebo ohrožení," vysvětlil starosta Zahořan Miroslav Jandečka.