Na vlastní pěst se tehdy vydal do Thajska. „Bylo to poprvé, co jsem cestoval úplně sám a na sebe, protože jak se říká, nejzajímavější věci člověk zažije, když cestuje sám. Přesně to se mi vyplnilo, i když v jednom momentě to bylo trochu děsivé," říká Průša.

„Byl jsem už týden v Thajsku, užil jsem si Bangkok, památky a pár výletů. Následně jsem jel trochu pochybným, ale levným autobusem dál do vnitrozemí. Uprostřed džungle jsme udělali krátkou zastávku u opuštěné zchátralé budovy, která sloužila jako toalety, a než jsem se vrátil ze záchoda, autobus byl prostě a jednoduše v čudu," popisuje cestovatel a pokračuje: „Pomalu, postupně se mě začínala zmocňovat panika. Nějakou chvíli jsem čekal, jestli se nevrátí, a pak jsem se vydal pěšky po cestě. Doufal jsem, že někdo pojede kolem a už jsem si ve slovníku hledal fráze, že jsem se ztratil. Navíc bylo už k večeru a myšlenka, že budu nocovat někde uprostřed ničeho mě nelákala. Navíc mám strach z hadů. Pak se ale na cestě objevil jeden postarší Thajec na motorce a nejspíš okamžitě z mého zoufalého výrazu vyčetl, že jsem se ztratil," směje se Průša.

Muž ho pak na motocyklu odvezl několik kilometrů do vesnice, kde mu ve svém domě nabídl nocleh.

„Všichni muž, manželka a jejich dcera byli hrozně ochotní a hodní. Chovali se, jako by to byla úplně normální situace, že k sobě domů pozvete cizince, který zabloudil. Nabídli mi večeři a nechali mě přespat na rozkládací posteli. Seznámil jsem se se skvělými a hodně usměvavými lidmi, a i když jsme si za celou dobu moc nepokecali, spíše jen rukama a nohama, byl to skvělý mezilidský zážitek. Peníze ode mě přijmout nechtěli, ale vždy s sebou vozím dost pohlednic z Domažlic, Plzně a Prahy, které jsem jim dal na památku. Ty je moc zaujaly a měli z nich velkou radost. Tenhle trik mohu doporučit každému cestovateli, lidé to opravdu ocení. Ráno jsme ještě společně posnídali a pak mě autem odvezli do města na stanoviště autobusů," řekl Průša s tím, že nakonec se tedy z trochu děsivé situace vyklubal jeden z nejpříjemnějších zážitků cesty a od té doby se už nebojí občas se zatoulat a spolehnout se na pomoc lidí. „Obecně bych rád doplnil, že cestování v drtivé většině případů není nijak nebezpečné, lidé jsou většinou nápomocni a v cizí zemi vám málokdy hrozí větší nebezpečí než u nás Čechách v noci na nádraží," dodal na závěr. Po Thajsku Václav Průša navštívil ještě Indonésii, Skotsko a Skandinávii. V budoucnu by se podle svých slov rád vydal ještě na Nový Zéland nebo do Indie.