V jejím životě se odehrálo mnohé, v roce 1949 emigrovala do Německa, kde se usadila, pak se o dva roky později přestěhovala do Austrálie a na rodnou hroudu se vrátila po pádu železné opony, v roce 1990.

Publikovala celou řadu knih o poezii a navzdory svému věku je stále plná mladistvého elánu a nadšení, naposled v Plzni představila svou poslední knihu Vzpomínky míst.

S Chodskem Hanu Gerzanicovou spojuje další umělkyně, chodská spisovatelka Marie Korandová. Ta Chodsko nikdy milovat nepřestala, ačkoli trvale žije v Bratislavě. Geny domažlického regionu nezapře. Její dědeček pocházel z České Kubice, babička ze Stráže a na svém literárním kontě má tituly jako Chodské pověsti a legendy, Chodové v pověstech či svá poslední díla mapující práci a osobnost Josefa Kajetána Tyla.

Marie Korandová se na Chodsko v uplynulých letech pravidelně vracela a vždy se při svých návštěvách setkávala i s básnířkou Gerzanicovou. „Vždy u sebe Marii ubytovala a hostila po dobu její návštěvy,“ podotkla Vlasta Nosková, přítelkyně obou dam, která je zároveň i jejich spojkou s Domažlickem. „Paní Korandová na Chodsko neustále myslí, bohužel jí ale její zdravotní stav neumožňuje vyjet z Bratislavy,“ doplnila Nosková.

Že jsou Hana i Marie dámy s velkým ‚D‘, dokládá jejich práce i úspěchy. Hana je například členkou svazu australských spisovatelů a básníků, figuruje v dalších mezinárodních institucí, získala ocenění národní knihovny USA za poezii a mimo jiné i cenu Mezinárodní společnosti básníků USA. Marie kromě regionální literatury vytvořila posledním vydaným dílem zároveň materiál, který může fungovat jako didaktická pomůcka k výuce. Dámy mají ale nápadů na další tvorbu stále dost. „Přeji jim hlavně pevné zdraví do dalších let,“ zmínila na závěr Nosková, která moderovala křest poslední knihy Hany Gerzanicové.