a jediná zachovává tradici šumavských kapel, jak se na Šumavě hrávalo a kdy mnoho muzikantů šířilo její slávu za hranicemi našich hor. Zajímavé na Baboucích je, že část jich hraje a zpívá a druhá přizvukuje. To také vyznívá zvláštně melodicky, jak se dříve na Šumavě hrávalo. Výběr všech skladeb potěšil každého milovníka uvedeného žánru. Svědčil o tom vyprodaný sál, vždyť není možné se setkat s takovou originální dechovkou. Koncert tentokráte moderovali dva rozhlasoví redaktoři, Zdeněk Voráč z Českého rozhlasu v Českých Budějovicích, který hraje s Babouky bubny a Jaroslav Kopejko u Českého rozhlasu v Plzni. Oba se výborně spolu doplňovali a nešetřili ani jediným dobrým vtipem na zpestření celého pořadu.

V době, kdy se vyzvedával základní kámen pro Národní divadlo a na hoře Říp se konal tábor lidu za prosazení českého práva, psal se rok 1868, kdy byla v Jihočeských Němčicích založena dechová kapela. Prvním kapelníkem se stal Josef Prener. Název Babouci kapela obdržela od bratrů Baboučků, kteří v kapele hráli a později ji vedli. Název se dodnes zachovává. Také styl hry a hudební nástroje se stále zachovávají. Od roku 1967 vedl Babouky dlouhá léta Václav Rožbout jako služebně nejstarší. S Babouky již hrával od roku 1948. V té době byla kapela známá v Československém rozhlase a později i v televizi. Jinak se jim také říkalo Jouzíci. Velkou popularitu si získávala v zahraničí. Smutná zpráva ji zastihla v roce 1998, kdy odešel do muzikantského nebe kapelník Václav Rožbout. Tato smutná zpráva se dotkla všech muzikantů a rozhodovalo se, zda skončit nebo hrát dále. Po delším rozhodování zvítězilo, že Babouci budou v tradici pokračovat. Za dirigentský pult se postavil baskřídlovák František Petrách, po třech letech se stal kapelníkem klarinetista Petr Shýbal, který Babouky vede již 10 let.

Čtenář reportér

Jan Dolejš