Jde o česko-bavorský projekt, na němž spolupracují s odborníky z Památníku koncentračního tábora Flossenbürg a Technické vysoké školy v Deggendorfu. Nejdříve pětičlenný tým přesně určí, kde se lágry nacházely, a pokusí se určit, jak vypadaly. „Máme už historické letecké snímky, které porovnáváme se současným terénem. Oblast se místy samozřejmě výrazně změnila. Také zjišťujeme, jestli se z táborů dochovaly nějaké viditelné pozůstatky nebo zda jsou jejich fragmenty pod povrchem země,“ nastínil vedoucí katedry archeologie Pavel Vařeka, jenž má výzkum v Holýšově na starosti.

Předpokládá, že první výsledky budou na podzim. Příští rok položí sondy a začnou v předem určených místech odkrývat. „Soustředíme se na artefakty, které můžeme spojit s vězni, i další předměty vypovídající o životě v těchto otřesných podmínkách,“ sdělil Vařeka. Nálezy pak předají do muzea. Kromě toho by měla vzniknout také mobilní aplikace, díky níž si návštěvníci lokalitu virtuálně projdou a dozvědí se řadu zajímavostí.

Nejde přitom o první takový počin plzeňských archeologů. Nedávno objevili pozůstatky tzv. cikánského tábora v Letech na Písecku, už několik let zkoumají tábory z dob komunistické totality na Jáchymovsku. Teď k nim přidali i pobočky nacistických koncentračních lágrů v západních Čechách. Kromě Holýšova se zaměří i na Karlovarsko, například na Novou Roli. Partnerem projektu je také Holýšov. „Každý střípek z minulosti, z něhož se skládá pestrá skládačka lidských osudů, je důležitý. Máme u nás i partu nadšenců, kteří se tématem zabývají, takže i ti přispívají,“ řekl starosta města Libor Schröpfer.