„Minule nám v tom bránily technické problémy,“ objasnil Jiří Šindelář z neziskové organizace Naše historie, jež podobné průzkumy provádí a která pomocí třícentimetrového otvoru v podlaze opětovně nahlédla do tajů kostela.

Náhled na Švamberkovu hrobku odkryl unikátní zjištění, a to zobrazení insignie Řádu lebky. Ten založil Petr Vok z Rožmberka, měl dvanáct členů a jedním z nich byl i Jan Jiří ze Švamberka, který se po smrti Petra Voka stal velmistrem řádu. Sám Jan Jiří zemřel v roce 1617 a jeho hrobka byla v roce 1620 vykradena císařským vojskem. Insignie řádu je patrná na portrétu Jiřího vyobrazeném na víku rakve. „Je to první či druhé zobrazení řádu, které existuje. Je to unikátní,“ zmínil domažlický badatel a historik Zdeněk Procházka. Unikum je to ale i pro znovuobnovený řád Rožmberský řád lebky. „Pro nás je to velká senzace. Je to snad jediné dobové zobrazení. Do této doby se nevědělo, jak insignie řádu vypadá, znali jsme pouze její popis a váhu, jelikož byla vyrobena ze zlata, podle poslední kroniky Rožmberků,“ řekl současný velmistr řádu Petr Němý.

Průzkumná sonda při čtvrtečním pozorování odhalila i zbytek kresby na víku rakve. „Z písemných dokladů jsme věděli, že nad hlavou Jiřího by měl být anděl. V jedné ruce měl držet ratolest a ve druhé zlatou korunu, kterou korunuje Švamberka. V roce 2018 jsme neměli tak kvalitní techniku, takže jsme tuto část obrazu neviděli. Pochybovali jsme, zda tam je a jestli vůbec korunu má nebo ne a skutečně ji má. Dnes je to krásně vidět. Měl jsem strach, že malba anděla bude oprýskaná,“ komentoval kamerový záznam Jiří Šindelář.

Sonda pod podlahu z počátku 20. století ale vnesla světlo i do historických vod, především co se týká symboliky lidských lebek. „Lidské lebky tvořící madla rakve nás už nepřekvapují. Před dvěma lety nás vyvedly z míry, vymyká se to totiž všemu, co známe, ale dnes se povedlo vše rozklíčovat. Víme, že Jan Jiří ze Švamberka byl členem řádu a lidská lebka byla základním symbolem tohoto spolku,“ pokračoval Šindelář.

Víko rakve ale zůstalo po vandalech z dob třicetileté války poškozené. Nápis na víku tak narušuje díra, v jejíž těsném okolí by se měl nacházet datum narození Jiřího ze Švamberka. Kromě hrobu Jiřího ze Švamberka se v podzemí nachází i nápis na zdi. V něm je rozluštitelná část obsahující jméno Ludmily Pachtové z Rájova. Text je v němčině, stejně jako nápis na víku rakve, a archeologové se pokouší zbývající část nápisu rozluštit. „Pokoušíme se zjistit víc. Máme rok 1655 a domníváme se, že tady existovalo povědomí o tom, co vojáci napíchali v roce 1620 za škody. Majiteli panství to zřejmě nebylo příjemné a tak na rozkaz pánů do podzemí někdo vstoupil a udělal uvnitř pořádek. Možná se vysvětlení všeho skrývá právě ve zbylém textu,“ pokračoval v úvahách Jiří Šindelář.

Na bádání v poběžovické hrobce jsou hrdé i Poběžovice samotné. „Historii musíme ctít, navíc je daná, nezměníme ji a něco takového je pro Poběžovice jedinečné,“ doplnil k pokračujícímu výzkumu starosta Poběžovic Martin Kopecký.

V současnosti je k dispozici i kniha mapující pány ze Švamberka. Kniha se jmenuje Páni ze Švamberka a obsahuje i archeologické bádání v Poběžovicích z roku 2018.