Od letošního července tam odhalují tajemství ukrytá po několik desetiletí až století v zemi.

„Zatím bylo vypreparováno na čtyřicet koster. Jejich uložení odpovídá křesťanskému pohřebnímu rituálu, kdy zemřelí byli pohřbeni na zádech ve směru západ – východ s hlavou směřující na západ. Ani to, co jim bylo přidáno na poslední životní cestu, se neliší od nálezů známých z jiných lokalit či písemných pramenů,“ popisuje antropoložka Erika Průchová.

Archeologové v hrobech našli perleťové knoflíčky i růžence. „Jsou obsaženy téměř v každém hrobě a jsou tvořeny povětšinou dřevěnými korálky a jedním bronzovým křížkem,“ upozorňuje antropoložka.

Unikátními nálezy byly podle ní zbytky kožených bot i téměř celá dochovaná dřevěná rakev.
„Také železná spona do vlasů, která stále spočívala v místě, kde za života majitelky spínala její vlasy, zbytky barevných svatých obrázků nebo zbytky květin v dětském hrobě,“ říká antropoložka.

Záchranný archeologický výzkum v Poběžovicích provádí Západočeské muzeum v Plzni pod vedením archeologa Martina Čechury.
Odborníci ho dělají na místě zaniklého špitálního hřbitova, který náležel ke kostelu sv. Antonína z Padovy.

„Podle předběžných výsledků můžeme říci, že v severní části byly pohřbeny děti, zatímco na zbytku plochy jsme našli uložené dospělé,“ konstatovala Průchová.

Na místě bude spolu s kolegy pracovat až do konce letošního října. Poté se přesunou do laboratoře.
Z koster odborníci odhadnou věk v době úmrtí, u dospělých určí pohlaví a výšku postavy.

Posoudí také zdravotní stav a popíší úrazy či nemoci lidí z minulých dob, které se projevily na kosterních pozůstatcích.
Archeologické práce v Poběžovicích předchází plánované výstavbě.
Archeologové a antropologové tak chtějí zachránit cenné nálezy, které vypovídají o životě i smrti našich předků.