Řeknete nám něco o muzikantech Konrádyho dudácké muziky?

„Na klarinety hrávali dva vynikající klarinetisté Vladimír Baier a František Pikhart. Jak už to u ´foukáčů´ bývá, přijdou léta, kdy už jim chybí dech a musí se smířit s tím, že na hraní v kapele budou mít jen vzpomínky. Určitě jsou to nejen pro ně, ale pro celou Konrádyho dudáckou muziku vzpomínky milé. Musím také vzpomenout na mého otce, který byl výborný houslista a fandil založení dudácké muziky, tak jako strýc Jakub, známý výrobce dud. Od roku 1955, kdy byla naše kapela založena, jsme úspěšně účinkovali nejen u nás, ale i v zahraničí.“

Kdy jste poprvé vycestovali za hranice naší vlasti?

„Bylo to v roce 1957. V té době se konal v Moskvě Mezinárodní festival studenstva a mládeže, kam nás vyslal Svaz československé mládeže, protože jsme byli všichni ´mladí svazáci´, až na mého tatínka, ten už na mladíka nevypadal. Nikdy jsme si nepomysleli, že se z tohoto festivalu vrátíme jako tuplovaní laureáti festivalu. V mezinárodní soutěži, která tam probíhala, jsme zahráli s naší dudáckou muzikou tak dobře, že jsme obdrželi zlatou medaili a jako dudácké duo Zdeněk Bláha a já stříbrnou medaili.“

Pomohlo kapele toto ocenění?

„Tím se nám ´otevřely dveře do světa´ a měli jsme možnost občas vycestovat za hranice. Ponejvíc to bylo do NDR, Polska, Bulharska a jiných států. Mohu říci, že jsme všude měli velký úspěch a dodnes se divím, jak ta naše česká dudácká muzika všude ´zabere´. To konečně mohu potvrdit i dnes, kdy máme možnost svobodně vycestovat kamkoliv. Největší úspěch míváme u sousedů v Bavorsku a v Rakousku. Zřejmě také proto, že ty naše dohrávky jsou podobné jejich lendlerům.“

Jaký rozdíl je vaší muzikou a Chodovankou?

„Konrádyho dudácká muzika se věnuje pouze folkloru. Znamená to, že hrajeme a zpíváme chodské písničky. Protože v zahraničí nemůžeme hrát dvě až tři hodiny jen chodský folklor a posluchači rádi slyší také českou ´lidovku´, tak jsme z tehdejšího ´Styl klubu´ vytvořili kapelu, která začala hrát nejen dudáckou muziku, ale i populární české lidovky. Samozřejmě v trochu jiném nástrojovém obsazení i členů kapely.“

A to v jakém…

„V tomto obsazení jsme schopni zahrát různé skladby jako Škoda lásky, Jetelíček u vody, Červenou sukýnku a další. Když jsem u těchto skladeb, tak musím poznamenat, že musíme často vysvětlovat, že Škoda lásky a další, ve světě populární písničky, mají české skladatele, jako je Jaromír Vejvoda, Václav Bláha a další. Často dochází ke sporům, zda je ta, nebo ona písnička, česká, německá nebo anglická. To ale na druhou stranu potvrzuje, jak jsou tito naši skladatelé ve světě oblíbení. Česká muzika je skutečně našim ´zlatým pokladem´, kterého si často neumíme vážit. Když vzpomenu na účinkování Chodovanky v zahraničí, především v Německu, tak často slyšíme, jak prosí, aby hráli pouze české písničky a zpívali je česky! Ty mají prý ze všech nejraději! A je to také znát na reakci publika, které vše, co hrajeme, přijímá s nadšením.“

Kdo vlastně založil Chodovanku a vytvořil i název?

„Kapelníkem Chodovanky byl Stanislav Tomala, který nás, jak většina ví, tento rok nečekaně opustil. Tuto kapelu teď vede můj syn Vlastimil Konrády. A jak vznikl název? Když jsme začali jezdit pro Československý ústav zahraniční v Praze pro krajanské spolky, tak se jim nelíbil poněkud anglický název Styl Club. A protože jsme z Chodska, zvolili jsme název Chodovanka.“

Konrádyho dudáckou muziku jste založili v roce 1955. Znamená to, že hrajete spolu již 54 let. Kdo ještě z původního obsazení v kapele hraje?

„Ano! Příští rok budeme s kapelou slavit 55. výročí od založení. Z původní kapely hrajeme již jen dva. Zdeněk Bláha a já. Snad díky tomu, že si můžeme své ´puklíky´ přifouknout měchem. Já jsem vlastně nejstarším dudákem na Chodsku. Zdeněk teď už většinou ´štrouchá´ basu. Kdo ví, jak dlouho nám ještě budou sloužit naše prsty k mačkání dírek předničky. Na klarinety hrají dva výborní muzikanti, kteří vystudovali konzervatoř na klarinet, oba jsou učitelé hudby a je to Roman Kaas na Es klarinet a na B klarinet můj syn Vlastimil Konrády. Houslistu Standu Tomalu nahradil také výborný muzikant a učitel hudby Jaroslav Lucák.“

Slyšel jsem, že jste získal v Anglii v mezinárodní soutěži první cenu. Je to tak?

„Na pozvání sbormistra České písně Jaroslava Krčka jsem měl možnost spoluúčinkovat s tímto tělesem ve Velké Británii. Jarda Krček mě nečekaně přihlásil do mezinárodní soutěže hráčů na lidové nástroje a tenkrát mě to tak dobře hrálo, že jsem se umístil jako první. Bylo to v roce 1965 v městečku Llangollen v Severním Walesu.“

Co nám můžete říci o zpěvácích, kteří s vaší kapelou těch 54 let zpívali?

„S Konrádyho dudáckou muzikou zpívala a zpívá řada vynikajících zpěváků z celého Chodska. Prvními zpěváky byly dvě Hany z Tlumačova: Hana Blacká a Hana Ticháčková. Z Postřekova byl výborný zpěvák Jiří Kapic. Po čase se nám podařilo získat vynikajícího zpěváka Jaromíra Horáka. Ten byl ´Domažličák´, ale bydlel v Plzni. Ty nejkrásnější písničky nahrané v plzeňském rozhlase s KDM jsou určitě s ním. Byl to opravdu ´král chodských zpěváků´. Další Plzeňáci, kteří jsou nám celá dlouhá léta věrni, jsou Věra Rozsypalová a Václav Švík. Jsou to vynikající zpěváci, kteří nemalou mírou přispěli k popularitě naší kapely. Zapomenout samozřejmě nemohu na ´Klenčáky´. Sestry Kuželkovy: Jana Hojdová a Marie Freiová, tak jako Albert Švec a Oldřich Heindl, podnikly s naší dudáckou muzikou nekonečnou řadu vystoupení i nahrávání v rozhlase a v televizi. Velkou radost mám také z mé dcery Ivany Červené a čtyř vnoučat, které zdědily lásku k folkloru po jejich ´děrkovi´. Ti mi skutečně dělají velkou radost, a jak víte, často s námi vystupují.“

Kolik písniček jste mohli za ta dlouhá leta, nahrát v rozhlase?

„KDM nahrála v rozhlase více než šest set lidových písní a orchestrálek. Jak už jsem uvedl aranžer a skladatel byl Vladimír Baier. Konrádyho dudácká muzika nechybí při každoročních slavnostech folkloru Chodských slavnostech – Vavřinecké pouti, které se konají začátkem srpna. Často je také hostem folklorních slavností ve Strážnici a Mezinárodního dudáckého festivalu ve Strakonicích. Velice často je zvána do zahraničí, ponejvíce do sousedního Bavorska nebo Rakouska. Konrádyho dudácká byla a je vzorem pro řadu dudáckých muzik nejen na Chodsku a členové kapely – učitelé, vychovali řadu hudebníků do těchto kapel. Již více jak 50let rozdávají posluchačům a divákům radost z lidové písně.“

Mají dudáci možnost hrát některé skladby nebo písničky zapsané vámi nebo jinými dudáky?

„Pro začínající dudáky napsal ´Školu hry´ na dudy výtečný dudák a folklorista Josef Režný ze Strakonic. Zdeněk Bláha vydal mnoho písní i skladeb ku příkladu ´100 kusů pro dudy´, kde jsou různí autoři, včetně mě, Václava Švíka, Vladimíra Baiera a další. Já jsem napsal ´Školu hry na dudy´ a složil jsem 40 skladeb pro dvoje dudy, takže materiálu je dost. Díky hudebním školám v regionech dudáckých se učí řada nových dudáků. Takže, my dudáci, máme radost, že naše řady rostou!“