První volba padla na Pec pod Čerchovem a neuvolněného starostu, povoláním mistra výroby v chrastavické firmě na laserové značení, 26letého Jana Riederera.

Po volbách jste zaujal post místostarosty, jak jste se ocitl v čele obce?

Vítězem voleb byl Pavel Janeš, který byl v minulém volebním období místostarostou. Měl ve volbách největší podporu lidí, proto začal dělat starostu. Po dvou měsících zjistil, že jako podnikatel neuvolněnou funkci nemůže vykonávat a byl jsem zvolen starostou já.

Jak dlouho byl před ním v čele obce pan Schweiner?

Prakticky od osamostatnění obce, takže 20 let. Už nekandidoval na starostu, ale je nadále členem zastupitelstva.

Bylo těžké na práci pana Schweinera navázat?

Bylo hlavně těžké se ve všem zorientovat. I když máme v zastupitelstvu čtyři členy, kteří v něm již byli a pomáhali mi, bylo pro mne všechno absolutně nové. Vstřebat vše po příchodu z práce a skloubit obojí bylo docela složité.

Co jste musel udělat v první řadě?

Začal jsem se potýkat s ´papírovou válkou´ a probrat se spoustou dokumentů, z nichž některé jsou podle mého mínění zbytečné. Zkoumal jsem, co ze kterých úřadů do obce chodí, a pak jsem podstoupil křest ohněm, neboť bylo nutné postavit rozpočet.

Z čeho jste vycházel?

Ze skutečnosti předchozího roku.

Trefil jste se?

Trefil a ještě jsme ušetřili. Ale to neznamená, že se výsledek bude všem líbit. Je to člověk od člověka, najdou se možná lidé, kteří řeknou, že se nic nedělá ,a proto peníze zbývají.

V Peci jste přece měli vloni spoustu pěkných akcí – namátkou vezmu pouť, Dřevorubecké slavnosti, Podčerchovskou rozporku, zpívání koled…

To je sice pravda, ale lidé by rádi viděli třeba nové silnice či opravený potok za 3,5 milionu, ale já tyhle peníze v rozpočtu nemám.

Nechcete obec zadlužit? Kolik vlastně činí rozpočet obce?

Pec nebyla od dob, kdy se osamostatnila, nikdy zadlužená a nechtěl bych být prvním, kdo obec zadluží. Rozpočet se pohybuje kolem 2 milionů Kč.

Co vás stojí nejvíce?

Největší částku z rozpočtu nám seberou odpady a jejich likvidace, pak poplatky za žáky, kteří dojíždějí jinam do mateřských a základních škol, dále i provozní náklady obce, mezi které patří i veřejné osvětlení. Hodně nás stojí údržba a úklid cest. To jsou věci, které rozpočet značně ´okrouhají´ a na investice zbude zhruba půl milionu korun.

Plánujete na letošní rok vůbec nějaké investice?

Letos musíme nutně opravit hráz rybníku v Mlýnečku, která se propadla a musí se navýšit, což je akce odhadem za 150 tisíc korun.

Slyšela jsem, že je tam také špatný náhon…

To je kapitola sama pro sebe. Oprava náhonu je ve stadiu, kdy máme hotovou projektovou dokumentaci i povolení od životního prostředí, avšak vše si vyžádá hrubým odhadem 3,5 milionu korun.

To je více, než váš roční rozpočet. Není suma přehnaná?

Nejde jen o náhon v Mlýnečku, nýbrž o úpravu celého koryta. Částka není přemrštěná, jednáme proto o finanční podpoře s Plzeňským krajem. Tady od hasičárny až k Mlýnečku se musí postavit opěrné zdi.

Co když dotaci neobdržíte?

Budeme muset z vlastní kasy uhradit alespoň práce, kterými se odstraní havarijní stav koryta v místech, kde velká voda vzala břehy a lidem ploty. Bude se dělat na etapy a hodláme stále žádat o peníze, dokud nějaké nedostaneme.

A pokud dotaci dostanete?

Máme v plánu nechat odizolovat budovu obecního úřadu, což bude suma kolem čtyř set tisíc, a také opravu poslední obecní komunikace, která si vyžádá částku – hrubým odhadem – kolem 360 tisíc korun.