Různá zařízení v jeho meteorologické stanici měří a zaznamenávají teplotu a vlhkost vzduchu, směr a rychlost větru, minimální přízemní teploty, výšku sněhové pokrývky a srážky.

„Každý den ručně měřím srážky, novou sněhovou pokrývku a všechna data musím zapisovat. Teď v zimním období musím měřit každé ráno  v sedm hodin, v létě o hodinu později," popisuje Čeněk. „Musím měřit každý den. Kolikrát už jsem měl i chřipku, horečky, ale prostě jsem musel jít. Když nejsem doma, tak za mě měří sousedka, kterou jsem v tom vyškolil," dodává.

Čeněk se jako mladý kluk začal zajímat o povodně a postupem času se k nim přidal zájem i o klimatologii. Po roce 2005 přišel s nápadem vybudovat si vlastní meteorologickou stanici.

„Vybavení jsem si pořídil z vlastních zdrojů s pomocí Českého hydrometeorologického ústavu v Plzni, se kterým dobře spolupracuji. Právě jemu poskytuji záznamy toho, co tady naměřím. Většinou hlásím extrémní hodnoty nebo teď  například výšku sněhové pokrývky a vodní hodnotu, které se měří kvůli povodním," říká amatérský meteorolog.

V jeho meteorologické budce najdeme například zajímavý mechanický  stroj – hygrograf – vyrobený před více než dvaceti lety, který zapisuje změny vlhkosti vzduchu.

„Jde vlastně o takový hodinový strojek. Je v něm bimetalový plech, který se pod vlivem  teploty vzduchu roztahuje, a na něj napojené záznamové pérko zapisuje graf na válec. Nepotřebuje elektřinu, prostě ho natáhnete klíčkem a jedete," vysvětluje Čeněk.

Častěji sice používá již modernější automatické zařízení, ale mechanický hygrograf si uchovává jako zálohu a také jako zajímavou ukázku jednoduchého a promyšleného strojku, který možná již brzy z praktické meteorologie vymizí a stane se spíše muzejním exemplářem.

Vedle meteorologické budky najdeme například i radiační štít, který měří teplotu a vlhkost vzduchu čidlem umístěným přesně ve výšce 2 metrů nad zemí. Další přízemní čidlo pak měří teplotu přesně pět centimetrů nad zemí. Meteorolog musí pamatovat i na to, že pokud napadne sněhová pokrývka, musí se podle toho výška čidla upravit.

„Díky čidlu je možné například i v noci rozpoznat, kdy přesně se vyjasnila obloha," poznamenává.
A jaké počasí zajímá meteorologa nejvíce?

„V létě mě hodně baví bouřky, v zimě je zase zajímavá silniční meteorologie. A samozřejmě mě stále zajímají již zmíněné povodně, proto jsem i v povodňové komisi města," říká horšovskotýnský meteorolog.
Čeněk by si přál najít nějakou organizaci, která by o data ze stanice měla zájem a třeba i investovala do novějších zařízení. Ocenil by i lepší spolupráci s městem.

„Když jsem začínal, měl jsem docela primitivní přístroje, nebylo to na moc profesionální úrovni, tak jsem se rozhodl zlepšovat. To trvá dodnes a pořád ještě nejsem spokojen," tvrdí meteorolog. „Chtěl bych všechno zautomatizovat a do budoucna bych například rád měřil i sluneční svit," dodal na závěr.

Rekordy stanice

Nejnižší teplota:
ráno 12.2.2012 – 22,4°C.

Nejvyšší teplota:
odpoledne 20.8.2012 – 36,5°C.

Největší srážkový úhrn:
V noci z 31.5. na 1.6.2011 napršelo 49,7 mm srážek, do 13 hodin  1.6.2011 pak ještě 23,5 mm. Celkem spadlo 73,2 mm srážek.

Největší sněhová pokrývka:
7.12.2010 napadlo 31 cm sněhu.