Nastala doba adventu. V neděli jsme zapálili první ze čtyř svíček na adventním věnci, který krášlí stoly našich domovů. Co věnec a svíce symbolizují?

„Věnec je od nepaměti symbolem vítězství a královské důstojnosti. I Bible mluví o věnci jako o projevu úcty, radosti a vítězství. Adventní věnec je holdem tomu, kdo je očekáván. Rozlévající se světlo z hořících svící vyjadřuje přicházejícího Krista, který rozptyluje temnotu a strach,“ říká domažlický farář Miroslaw Gierga.
Zatímco mnoho lidí bere advetní čas jako dobu předvánočního shonu, do kterého neodmyslitelně patří pečení cukroví, nákup dárků a nezbytný předvánoční úklid, pro věřící je to především doba radostného očekávání, bdění a střídmosti.


„Dalo by se říci, že advent je doba těhotenství, tedy doba před narozením. Každá maminka ví, co v této době smí a nesmí. Určitě se nevěnuje tanci a bujarým radovánkám. Stejné je to i v době adventu, kdy očekáváme narození Ježíše Krista a měli bychom se více věnovat duchovnu a více myslet na své blízké. V kostele se v době adventu slouží speciální bohoslužby a není tak bohatá květinová výzdoba,“ vysvětluje Gierga.

Advent trvá čtyři týdny, začíná nedělí mezi 27. listopadem a 3. prosincem. Končí dnem narození Páně 25. prosince.

„Advent končí půlnoční mší svatou, což je oslava narození Páně. Aby mohly narození Páně oslavit i děti, sloužíme i odpolední mši svatou,“ pokračuje domažlický farář.

V Domažlicích dobu adventní doprovází denně v šest hodin večer také vyzvánění zvonu Adventu. „Tradovalo se, že zvon nabádá ke střídmosti a zní jako Z hospody ven, z hospody ven,“ říká s úsměvem Miroslaw Gierga, který si v době adventu dopřává čas na reflexi a modlitbu a myslí na své blízké, kteří žijí daleko, ale s nimiž se právě o Vánocích pravidelně setkává.