Popravdě řečeno, pokud jde o to nečlenství v EU, když přijedete do Švýcarska, tak máte spíš pocit, že v té Unii vlastně jste. S jedinou výjimkou, a to jsou tarify českých mobilních operátorů, kteří si nechávají za hovory ze Švýcarska platit tolik, jako by to bylo někde v rovníkové Africe. To je ale výjimka. Jinak tu sice platí švýcarskými franky, ale na mnoha místech můžete platit eury. A to i v takovém symbolu Švýcarska, jako jsou státní železnice.

Schengen i unijní trh za miliardy

Do Švýcarska se také jezdí na občanku a bez hraničních kontrol, protože Švýcarsko sice není členským státem EU, ale je (na rozdíl od Bulharska, Rumunska či Velké Británie) v Schengenu. Ve Švýcarsku se proto také jako občan Unie můžete bez větších problémů usadit, čehož využil víc než milion občanů Evropské unie, kteří tvoří hlavní část z asi 25 procent podílu cizinců ve Švýcarsku. Není to rozhodně jednosměrná ulice, protože současně skoro osm set tisíc Švýcarů žije v Evropské unii.

Knižní jarmark v Karviné v pátek již tradičně nabídl nejen knihy, ale i spousty další nejen jarmareční zábavy a svou skvělou atmosférou opět potvrdil, že na kulturní mapu města již neodmyslitelně patří.
Západ přibývá, Východ ale vymírá. Naši část Evropy připomíná Karviná

InfografikaZdroj: Deník

Švýcarsko je také, podobně jako Norsko nebo Island, součástí jednotného trhu Evropské unie, jehož nařízení muselo zapracovat do svých zákonů. Za členství v Schengenu a unijním hospodářském prostoru Švýcarsko platí nejen „omezenou suverenitou“, ale také miliardovými platbami, kterými podporuje „chudé regiony Evropy“. Tedy i Česko.

Od roku 2008 zaplatilo Švýcarsko na základě dohody s EU na tyto účely v přepočtu skoro třicet miliard korun, z toho několik miliard České republice.

„Švýcaři to ale mají spočítané, že se jim to určitě vyplatí. To by nebyli Švýcaři,“ říká jeden západoevropský diplomat působící při evropském sídle OSN v Ženevě. Podle některých propočtů dokážou Švýcaři účastí na některých vědeckých a dalších projektech podporovaných Evropskou unií část peněz takříkajíc dostat zpátky. „Ale i kdyby tomu tak úplně nebylo, pro Švýcarsko je přístup na unijní trhy a i Schengen naprosto klíčový,“ dodává.

Plat 100 tisíc nestčí

Švýcarsko je blahobytná země, velmi hrdá na svoji vyspělost a bohatství. Je to stát, odkud například sousední Francie vypadá jako chudá, trochu zanedbaná a levná země.

A kde, když jedete nakupovat do Německa, se vás švýcarský soused zeptá, co vás k tomu vede, že kupujete ten levný německý šmejd a ne ty skutečně kvalitní a náležitě drahé švýcarské potraviny.

„Francouzi tu jsou levní gastarbeiteři, a když vám někdo řekne, že to u vás doma vypadá jako ve Francii, tak vám dává najevo, že je u vás pěkný nepořádek,“ říká Češka, která žije už desítky let v Ženevě. Švýcarská ekonomika má dvakrát větší výkonnost na hlavu, než ekonomika česká. A patří mezi evropskou i světovou absolutní špičku. Ještě víc ale Švýcarsko ulétlo Česku i zbytku Evropy s platy (a s cenami také).

Fakultní nemocnice Brno
Špičkové vybavení operačních sálů je na kolečkách. Barvy vybíraly sestry

Průměrná švýcarská mzda je dnes v přepočtu skoro dvě stě tisíc korun měsíčně. Ti, kdo ve městech jako frankofonní Ženeva, nebo německy mluvící Curych žijí, říkají, že takové peníze ke slušnému životu ve švýcarských městech skutečně potřebujete.

„Za plat 5000 švýcarských franků, tedy 115 tisíc českých korun, tady můžete bydlet a žít vy, ale už ne vaše rodina. Proto jako zaměstnanec musíte mít výplatu ještě vyšší,“ říká český vědec David Bělobrad, který pracuje ve slavném fyzikálním ústavu CERN u Ženevy.

Vedle vysokých platů i cen má Švýcarsko i své vládnutí pomocí referend. Jenže i ta jsou na EU krátká. Vstup země do Unie sice zamítla, ale když si referendem Švýcaři prosadili omezení přistěhovalectví z EU, zjistili, že to kvůli Schengenu nejde. A vláda z požadavku potichu vycouvala. Protože Švýcarsko sice v Unii není, ale skoro ve všem jako by bylo.

Co vás zajímá na EU?

Stojím o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. V čem vás Evropská unie zklamala a čím vás štve? Co vám přijde, že Evropská unie rozhodla a dělá špatně? Kam u vás ve vesnici, městě či v okrese šly peníze z evropských fondů a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie, nebo vám naopak berou pocit bezpečí, jistotu, že stát, v němž žijete, má svůj osud ve svých rukou? Měli by mladí Češi mít možnost pracovat a studovat v celé Evropské unii? Je to k něčemu? Máte něco z toho, že Unie nařídila snížit ceny telefonických hovorů ze zahraničí? Vadí vám, že EU zakáže plastové příbory a brčka? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00, Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz

Váš „pan Evropa“ Luboš Palata (*1967)
Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda. Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Jiří Pospíšil.
Spojenectví Bruselu a místní politiky. Značka Sršeň