Druhé místo v parlamentních volbách podle údajů ministerstva obsadila levicová koalice NUPES (Nová lidová, socialistická a ekologická unie) Jeana-Luka Mélenchona, která získala 131 křesel. K uskupení se ale zřejmě připojí alespoň část z 22 jiných levicových poslanců a také několik zástupců regionálních stran.

Krajně pravicové Národní sdružení Marine Le Penové skončilo na třetím místě s rekordními 89 křesly. Pro stranu se jedná o historický úspěch a poprvé bude mít sílu na sestavení poslaneckého klubu či k podání návrhu na vyjádření nedůvěry vládě.

Francouzské parlamentní volby. Francouzský prezident Emmanuel Macron v Le Touquet 12. června 2022
Volby ve Francii: V prvním kole těsně zvítězila Macronova koalice

Na čtvrtém místě se umístila aliance pravicových Republikánů s centristickou stranu UDI, která může počítat s minimálně 64 mandáty. Právě o této alianci média nejvíce spekulují jako o možném vládním partnerovi prezidentského bloku.

Koalice Spolu v druhém kole obdržela zhruba osm milionů hlasů, NUPES pak 6,6 milionu hlasů. Třetí Národní sdružení dostalo 3,6 milionu hlasů.

Paralyzovaná politika? 

To, že Macron ztratí kontrolu nad Národním shromážděním, signalizovaly již povolební prognózy zveřejněné v neděli, kdy se konalo druhé kolo francouzských parlamentních voleb.

Podle agentury Reuters by výsledek voleb mohl paralyzovat francouzskou politiku, pokud se Macronovi nepodaří dohodnout na spolupráci s jinými stranami.

Francouzská premiérka Élisabeth Borneová uvedla, že výsledek voleb pro Francii představuje riziko. Dodala, že její vláda osloví potenciální partnery a bude se snažit získat většinovou podporu. „Chceme tak naší zemi zajistit stabilitu a uskutečnit potřebné reformy,“ prohlásila.

Francouzský centristický prezident Emmanuel Macron se raduje se svými přiznivci 24. dubna 2022 po ohlášení výsledků druhého kola prezidentských voleb, ve kterých obhájil mandát
Nejmocnější politik? Macron má teď šanci udat Evropě směr, tvrdí Financial Times

Vládu však nyní čeká částečná personální obměna. Ve volbách totiž neuspěly tři ministryně, které podle ústavního zvyku podají demisi. Jedná se o ministryni zdravotnictví Brigittu Bourguignonovou, ekologické tranzice Amélii de Montchalinovou a moře Justinu Beninovou. Dalších 12 členů vlády, a to včetně premiérky Borneové, naopak ve volbách získalo mandát.