Paní ministryně, vy jste se podílela na vstupu Chorvatska do EU v roce 2013. Co nejdůležitějšího členství v Unii vaší zemi přineslo?
Jednou z nejužitečnějších věcí pro Chorvatsko byl samotný přístupový proces, tedy dvanáct let mezi ratifikací dohody o přidružení v roce 2001 a plným členstvím v roce 2013. Bylo to období budování institucí a přechod k plné k demokracii, který se v 90. letech neuskutečnil. Z pohledu vytváření právního státu, fungujícího soudnictví a boje proti korupci byl rok 2013 naším nejlepším rokem. Od té doby došlo k určitému demokratickému zpomalení. Z hlediska odolnosti demokratických institucí, práv menšin a občanských svobod je však na tom Chorvatsko dnes mnohem lépe, než tomu bylo v 90. letech nebo těsně po roce 2000.

Když vezmeme v úvahu naši historii, naši polohu, válku v 90. letech a globální vzestup pravicového populismu, od Maďarska, přes Polsko, až po USA v době Trumpa, tak je to je důležitý úspěch. Není pochyb o tom, že je výsledkem členství Chorvatska v EU. Chorvatsko samozřejmě i ekonomicky profitovalo z fondů EU, ale to nepovažuji za nejdůležitější výhodu členství. Díky EU se nám podařilo vybudovat a udržet základy liberální demokracie. To je klíčové.

Chorvatsko už na rozdíl od Česka požádalo o přijetí eura. Proč chcete být členy eurozóny?
Chorvatská ekonomika je malá a je již do značné míry svázána s eurem. Asi 70 % chorvatského vývozu a 80 % chorvatského dovozu je se státy EU. Také více než 20 % ročních příjmů Chorvatska pochází z cestovního ruchu. A největší počet turistů k nám přijíždí ze zemí, které již používají euro. To jsou některé z důvodů, proč je pro nás euro racionální volbou.

Váš „pan Evropa“
Luboš Palata (*1967)

Specialista na Evropskou unii a střední Evropu. Od roku 1991 pracuje jako novinář v největších českých denících, několik let byl stálým zahraničním zpravodajem a také zástupcem šéfredaktora slovenského deníku Pravda.

Nositel několika českých i zahraničních novinářských cen včetně Ceny Ferdinanda Peroutky.

Chorvatsko však stále není členem Schengenu. Jaký to má důvod?
Existuje řada různých důvodů, některé se týkají Chorvatska, některé ne. Vstup do Schengenu je ale pro Chorvatsko velmi důležitým cílem, protože by byl hmatatelným přínosem pro naše občany. Trvalo nějaký čas, než Chorvatsko splnilo všechna kritéria. Poté přišla uprchlická krize v roce 2015 a politicky nebylo možné voličům států EU zdůvodnit připojení nové země k Schengenu. Vstup Chorvatska do Schengenu je navíc svázán s Rumunskem a Bulharskem, které jsou členy EU od roku 2007, ale stále nejsou v Schengenu. Doufám ale, že Chorvatsko by mohlo být v Schengenu už letos.

Pomohlo by Chorvatsku, kdyby se EU rozšířila o další země západního Balkánu? Jsou ale státy jako dnešní Srbsko nebo Černá Hora připraveny na rozšíření?
Pomohlo by to Chorvatsku, ale také by to pomohlo celé EU. „Západní Balkán“ je dnes prostorem obklopeným ze všech stran územím EU. Pokud chce Unie hrát globální roli, musí ukázat, že dokáže konsolidovat území Evropy. To by nemělo znamenat opuštění kritérií pro členství. Jak jsem už řekla, splnění kritérií pro vstup do EU bylo pro Chorvatsko zásadním. EU se ale musí chovat aktivněji při pomoci těmto zemím. Je nutné, aby členství v EU občané těchto zemí dál chtěli a aby zůstalo dosažitelným cílem.

Jakou roli hraje na západním Balkáně Čína?
Některé vlády zemí Západního Balkánu, které vědí, že budou ještě dlouho čekat na vstup do EU, považují vztahy s Čínou za alternativu.

Sousedem Chorvatska je Maďarsko. Budí u vás Viktor Orbán znepokojení?
Premiér Orbán je chytrý, ale naprosto bezohledný člověk, který se rozhodl zůstat u moci za každou cenu a přitom stále tvrdí, že v jeho zemi je demokracie. Je to autokrat a oportunista. 

Zdroj: DeníkCo vás zajímá na Evropské unii?
Stojíme o vaše názory, příběhy, příklady od vás, z vašeho nejbližšího okolí. Co dobrého vám přineslo členství Česka v EU? Čím vás Unie zklamala a čím vás štve? Kam u vás ve vesnici, městě či okrese šly peníze z evropských fondů, a měly jít zrovna tam? Jsou vám k něčemu otevřené hranice uvnitř Unie? Co vám přináší možnost pracovat a žít kdekoli v Evropské unii? Měli by mít mladí Češi nadále možnost studovat na vysokých školách v celé Evropské unii? Jak vám pomohlo, že Unie nařídila snížit ceny hovorů do zemí EU? Je dobře, že Unie zakáže příbory a brčka z plastu? Mělo by Česko přestat těžit uhlí, jak to požaduje Brusel? Pište na adresu či e-mail: Evropa pro Čechy Deník, VLM, U Trezorky 921/2 158 00 Praha-Jinonice e-mail: lubos.palata@denik.cz