Jihoukrajinský Cherson byl jedním z prvních měst, která ruská armáda obsadila v počátcích invaze. Ukrajinské televizní stanice byly rychle nahrazeny ruským státním vysíláním a západní výrobky byly vyměněny za ruské alternativy. Podle četných svědectví začali také mizet lidé, kteří se jakkoliv stavěli proti okupantům, píše BBC.

Olexander Guz žil v Bilozerce, malé vesnici v Chersonské oblasti, kde byl jedním z obecních zastupitelů. Společně se svou ženou byli veřejně protirusky naladění. Ona se účastnila proukrajinských shromáždění, zatímco on se snažil bránit vstupu ruských vojsk do vesnice. Tím si ale zadělal na potíže.

Civilisty, kteří se skrývali v mariupolských ocelárnách Azovstal, převezly autobusy do Záporoží
Dva měsíce se skrývala s kojencem pod Azovstalem. Zažila bomby i ruskou filtraci

Chvíli poté, co Rusové získali region pod kontrolu, začali ho hledat vojáci. „Uvázali mi provaz kolem krku a další kolem zápěstí,“ vzpomíná a dále říká, jak ho při výslechu nutili stát s nohama doširoka rozkročenýma. „Když jsem jim neodpovídal, udeřili mě mezi nohy. Upadl jsem a začal se dusit. Jakmile jsem se snažil vstát, bili mě. Pak se ptali znovu,“ popisuje krutý výslech.

Svá slova dokazuje i fotografiemi svého pohmožděného těla v mobilním telefonu, které ukazuje reportérovi BBC. Snímky ale nejdřív musel poslat svému synovi, který žije v zahraničí, a ve svém zařízení je následně vymazat, aby se nedostal do dalších problémů, když opouštěl Ruskem ovládané území.

Kruté mučící praktiky

Olexander ale není jediný, kdo zažil mučení od ruských vojáků. Oleh Baturin, bývalý novinář nezávislých novin v Chersonské oblasti, byl několik dní po invazi také unesen. „Křičeli, ať si kleknu na kolena, zakryli mi obličej a ruce mi dali za záda. Pažbou samopalu mě mlátili do zad, žeber a nohou,“ vypráví Oleh, co zažil během osmi dnů věznění. V tu dobu údajně slyšel i mučení dalších lidí a byl svědkem popravy jednoho mladého muže.

Také on může být rád, že vyvázl živý. Po krutém zacházení si ale musel zajít k lékaři, u něhož zjistil, že má zlomená čtyři žebra.

Reportéři BBC se dále setkali s ukrajinským lékařem, který pracoval v nemocnici v Chersonu a přál si zůstat v anonymitě. Poskytl jim ale fotografie z nemocničních záznamů. „Byly tam známky tělesného mrzačení,“ říká a vyjmenovává hematomy, odřeniny, stopy po řezných ranách, zásahu elektrickým proudem, svazování rukou a škrcení na krku. „K nejhorším patřily popáleniny na genitáliích, střelná rána na hlavě znásilněné dívky a popáleniny od žehličky na zádech a břiše pacienta. Jiný člověk se mi svěřil, že měl na slabinách připevněné dva dráty od autobaterie a bylo mu řečeno, aby stál na mokrém hadru,“ dodává lékař.

Svých pacientů se ptal, proč byli mučeni. Ve většině případů byly odpovědi totožné: nechtěli se přidat na ruskou stranu, účastnili se demonstrací, obrany území nebo někteří členové jejich rodin bojovali proti separatistům.

Život v neustálém strachu

Podle lékaře je na obyvatele okupovaného Chersonu stále vyvíjen nátlak ruskými úřady. „Vyhrožují jim, že jejich rodiny budou zabity a všemožně je zastrašují,“ říká pro BBC.

Někteří lidé se proto bojí, že by jejich blízcí mohli být další na řadě. O svém strachu o rodiče stále žijící v Chersonu pověděla novinářům Viktorie. Její otec býval v ukrajinské teritoriální obraně a už jednou byl unesen a zbit. „Vysadili ho uprostřed pole. Když se vrátil domů, po několika minutách se rozplakal, přestože není sentimentální člověk. Snažila jsem se mu pomoct, ale kvůli tomu všemu jsem si připadala jako malá holka,“ popisuje nepříjemný zážitek.

Britská stanice není jediná, kdo zjišťuje, co se v Chersonu děje. Jak monitorovací mise OSN pro lidská práva na Ukrajině, tak organizace Human Rights Watch jsou také znepokojeny obviněními z mučení a násilných zmizení místních obyvatel.

Belkis Willeová z Human Rights Watch potvrzuje, že svědectví získaná BBC se shodují s tím, co slýchá i její organizace. Podle ní panují obavy, že ruské síly v oblastech, které okupují, pokračují do jisté míry v „terorizování místního civilního obyvatelstva“. „To jsou potenciální válečné zločiny, které sledujeme,“ dodává.

Ruský prezident Vladimir Putin na přehlídce při příležitosti Dne vítězství, 9. 5. 2022 na Rudém náměstí v Moskvě
V mnoha zemích mají lidé na Rusko dál kladný názor. Některé státy překvapily

Ruské ministerstvo obrany na žádost BBC o komentář nereagovalo. Již dříve mluvčí Kremlu uvedl, že obvinění z válečných zločinů jsou „zjevné podvrhy a ty nejhorší jsou zinscenované“.

Co přesně se v Chersonu děje, je zvenčí téměř nemožné zjistit. Přístup k informacím se navíc zhoršuje s tím, jak Rusko utužuje svou moc. Stále se objevující nová svědectví ale vykreslují obraz strachu, zastrašování, násilí a represí v regionu.