Předchozí
1 z 4
Další

Zámky na prodej

Většina prodávaných zámečků je v zanedbaném stavu. Jejich osud přitom bývá v mnohém podobný. Po druhé světové válce byly znárodněny a přeměněny pro nový účel. Využívala je armáda, byly v nich školy, sociální ústavy, domovy dětí, rekreační střediska nebo v nich sídlili zemědělci. To se také zpravidla značně podepsalo na stavu památek.

Po sametové revoluci se spousta památek vrátila potomkům původních vlastníků, ti ale pro ně neměli využití nebo jim chyběly peníze, čas a energie na náročnou rekonstrukci. Mnohé památky také v 90. letech minulého století sloužily jako zástavy bankám za úvěry nebo spekulace, takže i několikrát změnily vlastníky.

Dnes je situace jiná. Zchátralým památkám se snaží vdechnout nový život nadšenci do historie, kteří si tak plní životní sen, různé spolky a sdružení nebo obecní samosprávy. Další část zámků a zámečků získali bohatí investoři, kteří je přestavěli na luxusní ubytování nebo hotely.

Matěj Stropnický se jako zámecký pán necítí

Herec, novinář a politik Matěj Stropnický dal před časem vale městu a se svým přítelem Danielem Krejčíkem se přestěhoval na venkov, do Osečan na Příbramsku. Spolu tak na vlastní kůži zjišťují, co znamená pojem život na zámku.

S představou šlechticů obklopených luxusem a služebnictvem to v jejich případě rozhodně nemá nic společného. „Představa zámku, kde šišlavý knížepán z nedostatku jiné zábavy celý den ochutnává telecí hlavy nadívané husími jatýrky, je naší realitě vzdálená na hony,“ popisoval před časem v rozhovoru pro Deník.

Tančící dům v Praze
Památný činžák. Dům U dvou tisíc stojí na počátku dějin konce 20. století

Notně zchátralou památku dávají postupně dohromady – i za přispění dobrovolníků. Nejdůležitější byla oprava střechy a krovů, kterou se jim podařilo dokončit loni na podzim. Vše ovšem svépomocí udělat nejde. „Hodně věcí musí dělat profesionální řemeslník, u zvlášť cenných částí restaurátor. Ty musíme platit. Ale údržbu si děláme sami a občas svoláme brigádu,“ podotýká Matěj Stropnický.

Zámek díky novým majitelům ožívá. V létě se zde konají divadelní představení a v sezoně si může zámek přijít prohlédnout i veřejnost. Průvodcem jim přitom bude některý z majitelů, což je ojedinělé. Vedle historie se tak návštěvník dozví leccos i o životě na zámku, o tom, jak se co opravuje, a třeba i kolik to stojí.

„Lidé nám často říkají: Vaše prohlídka byla mnohem zajímavější než na zámku, který je plný nábytku a jenom nám popisovali, kdo je na kterém obrazu. Tady jsem se dozvěděl opravdu něco nového. Chceme lidem přiblížit, jak se na zámku žilo, protože to poznáváme z vlastní zkušenosti, to je myslím nové,“ vysvětluje „zámecký pán“.

Historie osečanského zámku sahá až do 16. století, ještě dříve tu stávala tvrz. V dalších letech se majitelé panství střídali, jedním z nich byl i vojevůdce Albrecht z Valdštejna. V roce 1928 zámek koupil lékařský spolek, který tu chtěl zřídit ošetřovnu.

Za druhé světové války byla obec součástí výcvikového prostoru zbraní SS. Během ostrých střeleb byl zámek poškozen. Po Únoru 1948 zde byl sklad podniku Zdravotnické zásobování.

Po revoluci získalo památku v restituci sedmnáct spoluvlastníků a objekt desítky let bez údržby chátral. Matěj Stropnický s přítelem ho koupili v roce 2018 za 12 milionů korun.

Zajímavé památky ke koupi

V nabídkách realitních kanceláří se dají najít zajímavé památky ke koupi, ať už jde o zrekonstruované zámky, které vzhledem k cenám v desítkách milionů osloví zejména movité investory a firmy, tak zanedbané nemovitosti čekající na znovuvzkříšení.

Na prodej je v současnosti například barokní, později klasicistně přestavěný zámek v Ropici u Českého Těšína. Součástí rozsáhlého areálu je kromě samotného zámku ještě sýpka, dům správce, administrativní budovy a letní dům. Celková výměra pozemků přesahuje 57 tisíc metrů čtverečních.

Budova zámku a sýpky prošla před časem nákladnou rekonstrukcí včetně krovů a střechy. Památka leží v těsném sousedství golfového areálu, což může být výhodou pro investory, kteří by zde chtěli vybudovat například hotel. Cena ovšem není nejnižší – téměř 34 milionů korun.

Ondřej Hatlapatka, finanční poradce společnosti Partners
Zájemci o byt mají nové priority. Už nechtějí to, co dříve

Výrazně levnější je barokní zámeček ve Vyklanticích na Pelhřimovsku, kde pobývali i Bedřich Smetana, Oskar Nedbal či Jaroslav Vrchlický. Současný majitel zámek, k němuž náleží i téměř 15 tisíc metrů čtverečních pozemků, postupně opravoval.

Hotová je už fasáda, v přízemí je zázemí pro bydlení, ubytování pro hosty a komnaty s expozicemi, zrekonstruované je i podkroví. Patro je připraveno na dokončovací práce. Cena je 16 milionů.

Na rovných deset milionů vás vyjde historická tvrz – zámeček v Okrouhlé na Chebsku. Gotická tvrz tvoří dominantu obce a byla postavená zřejmě už ve čtrnáctém století. Na rodinný zámeček s romantickými vikýři ji tehdejší majitelé přestavěli v roce 1888. Jedna z budov stavení o výměře 2 x 250 metrů čtverečních je dnes zrekonstruovaná na byty.

Secesní nádraží v centru Prahy se rozpadá

Smutným mementem, kam až může dojít nezájem vlastníka o památkově chráněnou budovu, je nádraží Praha-Vyšehrad, které leží v centru Prahy na trati mezi hlavním nádražím a Smíchovem.

Secesní budova z roku 1905 se dlouhá léta doslova rozpadá před očima. Situace došla tak daleko, že je nebezpečím pro okolí. Radnice Prahy 2 musela před časem dokonce uzavřít chodník před nádražím, protože na něj padaly kusy omítky a hrozí i pád ozdob z říms.

Prohlídka Werichovy vily
Vilu na Kampě obýval nejen Werich. Prý uvnitř bloudil duch Dobrovského

V roce 2007 koupila budovu od Českých drah soukromá společnost, která v dalším roce nechala bez souhlasu památkářů zbourat památkově chráněnou hrázděnou čekárnu. Majitele objektu, společnost RailCity Vyšehrad, se dlouhodobě nedaří přimět k jednání. Loni jí exekutor nařídil, aby umožnila vstup do objektu stavebnímu úřadu a památkářům za účelem kontrolní prohlídky.

Městská část nabídla majiteli, že nádraží odkoupí za cenu 67 milionů podle znaleckého posudku z roku 2019, aktualizovaného o současný růst cen nemovitostí.

„Majitelé ale žádají 120 milionů. Argumentují tím, že je to podhodnocené a že soukromé subjekty nabízejí 120 milionů korun. Za ty peníze by to nikdo nekoupil a ve skutečnosti to ani nikdo nenabídl,“ popsal situaci loni v létě radní pro majetek Prahy 2 Jan Chabr.

Za záchranu nádraží se podepisuje i petice, která má téměř tisíc signatářů.