„Dřív jsem byl na zabijačku zván co druhý víkend a od září do března jsem se prakticky nezastavil,“ nechal se slyšet východočeský řezník. Jeho porážkový kalendář se však nyní smrskl a je rád, když za zabijačkovou sezonu obhospodaří pět vesnických porážek. „Ta tradice se postupně vytrácí a je to obrovská škoda. Za vše mohou dva faktory. Levnější dovozové vepřové maso a skomírající řeznický obor,“ dodal Tichý.

Jeho slova potvrzují statistiky ministerstva zemědělství, podle nichž se za posledních deset let snížil počet domácích porážek ze 125 tisíc za rok na 93 tisíc - do této sumy se navíc započítávají jak prasata, tak i skot.

Konec „vraždy na dvorku“?

Na dobu „řeznického temna“ upozorňuje i mistr oboru a učitel z Ústí nad Labem Jan Málek. Ten se snaží propagovat řeznický obor v populárním youtubovém pořadu Mistr Málek. „Obávám se, že se opravdu nad naším řemeslem smráká a pokud se nestane nic zásadního, bude to konec. Sám si pamatuji, že když jsem začal v roce 1995 učit, tak jsme tu měly dvě třídy řezníků. Teď jsme rádi, když se jich přihlásí deset,“ uvedl Málek.

Ten vidí malé světlo na konci tunelu v podobě domácího zpracování masa, kdy si lidé místo celého prasete koupí jen polovinu, kterou si doma sami zpracují. Za stejný objem masa totiž v obchodě mohou zaplatit i dvakrát tolik. „Člověk si namísto celého prasete pořídí pouze vepřovou půlku s droby. Doma si pak vyrobí veškeré produkty spojené se zabijačkou, jako je tlačenka, jaternice a jelítka, ale i různé druhy uzených klobás a uzených mas,“ vysvětlil technolog František Kopal z firmy Maso-Profit.

Prase - ilustrační foto.
Z chovu prasat se stává luxus pro bohaté, který si zemědělci nemohou dovolit

I na moderní verzi domácí „poloviční porážky“ se však vztahují určité legislativní povinnosti. Bez příslušného povolení není možné masné výrobky dále prodávat, je ale možné jimi podarovat osoby blízké.

Platí to ostatně i po samotnou „velkou“zabijačku. Ta je však svázána tvrdší legislativou spojenou například s nutností každé prase evidovat u Státní veterinární správy (SVS). Tato podmínka souvisí s africkým morem prasat. „U domácí zabijačky může být maso a výrobky z prasete použity jen pro domácí potřeby, kdy novela veterinárního zákona okruh osob rozšířila na osoby blízké, tedy i přátele či sousedy,“ říká mluvčí SVS Petr Vorlíček. U veřejných vepřových hodů pak musí být produkty zpracovány ze zvířete, které bylo poraženo na jatkách.

Pandemie i mor

Podle ministerstva zemědělství jde v případě klesajících domácích zabijaček o trend, který jde ruku v ruce se změnou životního stylu na venkově. „Bohužel se na tom podílí také zvyšující se ceny vstupů, tedy krmiva či energie. Současně trend poklesu zejména v posledních dvou letech je dán především restrikcemi přijatými v souvislosti s pandemií, a také například s přísnějšími veterinárními opatřeními přijatými kvůli snížení rizika šíření afrického moru prasat. Přesto věříme, že domácí porážky v České republice zůstanou součástí zemědělského života na venkově,“ uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.