Vláda schválila nová opatření: Více vojáků v nemocnicích a novela zákona o VŠ

"Posílíme personál nemocnic o 400 vojáků s kurzem první pomoci. Stane se tak v průběhu tohoto týdne," uvedl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Vojáci budou mít podle Dvořákové na starosti pomocné práce. Budou tak asistovat třeba při hygieně pacientů či jejich polohování, při transportu materiálu, na starosti také budou mít přejímání či ukládání zdravotnického materiálu, prádla a léků nebo likvidaci biologického materiálu.

Koronavirus v Česku slábne. Přibylo nejméně případů za čtyři týdny

O přesném nasazení vojáků se bude teprve rozhodovat, vysláni by ale měli být do páteřních zdravotnických zařízení, tedy především do fakultních nemocnic. Armáda při zvládání pandemie pomáhá i v jiných oblastech. Podle Dvořákové je k dnešnímu dni celkem nasazeno 920 vojáků. Kromě pomoci ve zdravotnických a sociálních zařízeních jsou zapojeni třeba do systému chytré karantény a do obvolávání rizikových kontaktů nakažených. Celkem v několika call centrech působí 200 vojáků.

Armáda také v pražských Letňanech postavila záložní polní nemocnici, kam by v případě nedostatku kapacit v kamenných nemocnicích byli posíláni pacienti na doléčení. Jako personál by do ní byli staženi vojenští lékaři a zdravotníci, kteří v současné době působí v nemocnicích.

„Rovněž jsme diskutovali o tom, jakým způsobem vyřešit pondělí 16. listopadu jako volný den. Z epidemiologického hlediska by mohlo být pozitivní, kdybychom měli několik dní volna vkuse. Zjednodušeně řečeno, kdybychom v pátek odjeli na chalupu, tam byli, nikam nechodili a vrátili se až v pondělí večer. Nicméně neexistuje právní forma, jakou by to stát mohl zařídit,“ uvedl ministr zdravotnictví Jan Blatný.

Vysoké školy

Vysoké školy přešly kvůli opatřením proti covidu-19 na přelomu září a října na výuku na dálku. Podle ministerstva lze předpokládat, že protiepidemická omezení ovlivní jejich fungování i v první polovině roku 2021. Dálkovou výuku a úpravy v akademickém roce dělaly školy kvůli koronaviru již na jaře. Umožnil jim to zákon o zvláštních pravidlech pro vysoké školy, jehož účinnost ale platí jen do konce tohoto roku. Nová ustanovení ve vysokoškolském zákoně by na tuto normu měla navazovat.

Aby vysoké školy mohly pokračovat ve vzdělávání mimo svůj standardní režim i v příštím roce, je podle ministerstva nutné úpravu projednat do konce roku. Pro Sněmovnu a Senát proto navrhuje zkrácené projednání předlohy ve stavu legislativní nouze. Novela by se zároveň neměla vztahovat jen na současnou situaci kolem pandemie covidu-19. V budoucnu by podle podkladů k návrhu měla nabídnout možnost řešení i při jiných krizích, jako jsou třeba živelné pohromy.

Spory kvůli volnu 16. listopadu. Zaměstnavatelé nesouhlasí, bojí se dopadů

Pokud by mimořádné opatření v budoucnu omezilo výuku, podobně jako je to teď, mohly by vysoké školy bez potíží přejít na distanční vzdělávání, i když to třeba akreditace studijního programu standardně neumožňuje. Fakulty by také měly pravomoc v takovém případě změnit způsob, kritéria i termín pro přijímání uchazečů. Za běžných podmínek musí uchazeči znát podmínky pro přijetí minimálně čtyři měsíce před lhůtou pro podávání přihlášek, při krizových opatřeních by se mohly změnit 15 dnů před konáním přijímacích zkoušek.

Nová úprava má vysokým školám umožnit v případě potřeby také prodloužení či zkrácení akademického roku, včetně posunutí zkouškového období. Mohly by kromě toho organizovat na dálku i státní a rigorózní zkoušky a obhajoby závěrečných prací, a to bez ohledu na akreditovanou formu studia. S ohledem na případné změny v maturitách či státnicích a na prodloužení procesu uznávání vysvědčení z ciziny by se pak měla v mimořádných situacích prodloužit i lhůta pro předložení dokladů o dosaženém vzdělání, a to na 90 dnů od zápisu do studia.

"Ve spolupráci se zástupci vysokých škol jsme připravili krizovou novelu vysokoškolského zákona, která umožní mimo jiné přijmout doklad o maturitním vysvědčení až 90 dní po zápisu anebo při výuce, zkouškách, včetně státních, využívat nástroje distanční komunikace," uvedl Plaga.

Stát nakoupí do zásoby dalších 45 milionů vyšetřovacích rukavic 

Vláda rozhodla o nákupu dalších 45 milionů kusů vyšetřovacích rukavic. Jde o množství, které pokryje zásoby na dva měsíce. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) přitom takovou zásobu již má. Vláda k tomu o kroku přistoupila kvůli nedostatku rukavic na světovém trhu a proto, že v ČR není jejich výrobce. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Dodal, že celkově má SSHR dostatečnou, povinnou dvouměsíční zásobu všech ochranných prostředků.

"Správa nakupuje průběžně. Na týdenní bázi provádí několik výběrových řízení a dodržuje nadále ten dvouměsíční limit," uvedl Havlíček. Upozornil, že zásoby v SSHR se netýkají jednotlivých rezortů a státních podniků. Ty podle něj musí bez ohledu na stav zásob v SSHR doplňovat ochranné pomůcky pro svoji potřebu. "Správa státních hmotných rezerv je železnou zásobou a platí, že bude mít proti všem požadavkům veřejné správy zásoby spojené s ohrannými prostředky na dva měsíce," dodal ministr.

Havlíček uvedl, že SSHR má nyní v zásobách 72 milionů kusů roušek, dalších 13 milionů je na cestě. Celkem tak v zásobách bude podle něj o 24 milionů kusů roušek více než je potřeba.

V případě respirátorů bude mít SSHR na skladě 17 miliony kusů respirátorů, což by mělo být o dva miliony více, než je nezbytně nutné.

Elektronická komunikace

Česko zavede tzv. evropský kodex pro elektronické komunikace. Ten mimo jiné umožňuje určení nových kmitočtových pásem pro sítě 5G nebo zajištění jednotného trhu a rovných podmínek na něm. Novelu zákona o elektronických komunikacích, která kodex obsahuje, schválila vláda. Na twitteru o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Podle ministra novela přinese větší ochranu spotřebitelů, lepší koordinaci správy rádiového spektra, kvalitnější tísňovou komunikaci přes SMS nebo zavedení systému výstrahy.

Evropský kodex pro elektronické komunikace spočívá v přepracování čtyř stávajících směrnic současného regulačního rámce, tedy rámcové směrnice, autorizační směrnice, přístupové směrnice a směrnice o univerzální službě, které jsou sloučeny do jediné. Každá ze směrnic obsahuje ustanovení použitelná na provozovatele sítí a poskytovatele služeb.

Dobrá zpráva v boji s koronavirem: Vakcína firmy Pfizer překonala očekávání

Novela obsahuje posílená pravidla týkající se spotřebitelů, která mají usnadnit změnu poskytovatele služeb a nabídnout lepší ochranu například lidem, kteří si předplácí balíček služeb. Zároveň by měla stimulovat investice do vysokorychlostních sítí, například zajištěním předvídatelnosti regulačních opatření pro držitele přídělů rádiových kmitočtů s ohledem na podmínky investování do infrastruktury, která je závislá na využívání rádiového spektra.

V Česku se nyní koná aukce kmitočtů pro rychlé mobilní sítě 5G, přihazování začne podle Českého telekomunikačního úřadu (ČTÚ) v první polovině listopadu. Soutěže se účastní sedm zájemců, jména uchazečů úřad nezveřejnil. Souhrnná vyvolávací cena je 5,4 miliardy korun. Aukci napadli tři tuzemští operátoři žalobami a stížností k Evropské komisi.