Tohle po sobě zanechali v Česku nacisté a komunisté. A není to jen bída a kýč

2. 7. 2019

Dvě totality, které zažily české země v uplynulém století, se nesmazatelně vryly nejen do paměti lidí a do učebnic historie, ale rovněž změnily tvář našich měst. Byť jak v případě nacismu, tak komunismu šlo o režimy zločinné, stavby, které v době jejich vlády vznikly, jsou mnohdy architektonickými klenoty. Ať už jsou jakékoliv, velká část z nich stále vzbuzuje u lidí vášně.

Podzemní továrna z druhé světové války Rabštejn Janská

Kliknutím zvětšíte

Podzemní továrna z druhé světové války Rabštejn Janská | Foto: Deník/Karel Pech

Skalní továrna Rabštejn

Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Janská – prodejna)

Vznik: 1944–1945, architekt neznámý

Charakteristika: Ve skalní továrně Rabštejn, která je po dlouhých letech opět přístupná, nacisté nechali vězně vyrábět náhradní díly do vojenských stíhacích letounů. V údolí řeky Kamenice museli vykopat vězni do skály přes sedmnáct a půl kilometru podzemních prostor pro továrnu. V pískovcových skalách se nyní nachází muzeum.

Hory, skály, ale také meandry českých řek. Nejvíc okouzlí vyhlídky v Sudetech

Podzemní továrna Richard

Kde (nejbližší zastávka): západní okraj Litoměřic (nádraží Litoměřice cihelna)

Vznik: 1944–1945, projekt řídil SS Führungsstab B/5, vedoucím štábu byl Werner Meyer, později Alfons Kraft

Charakteristika: Temný a strašidelný labyrint chodeb tvoří největší nacistické podzemí u nás, podzemní továrnu Richard. V továrně tisícovka civilních zaměstnanců a čtyři tisíce vězňů z koncentračního tábora vyráběly tankové motory. Továrna dodnes není kompletně probádaná a kolují o ní mnohé legendy, třeba že jsou v ní ukryté tajné spisy.

Hrádek

Kde (nejbližší zastávka): Jihlava (zastávka MHD Březinova – trolejbusové linky B a C)

Vznik: 1941 až 1944, architekt Fritz G. Winter

Charakteristika: Budova v starogermánském stylu se vznešeným názvem Hrádek vznikla za protektorátu. Architekt ji údajně postavil podle skici Adolfa Hitlera. V objektu sídlila jediná elitní škola Hitlerovy mládeže na našem území. V současnosti je trojkřídlá kamenná stavba, jež měla navázat na tradici hradů německých rytířů, nepřístupná, je v ní ubytovna a školicí středisko policie.

Hotel a televizní vysílač na Ještědu

Kde (nejbližší zastávka): Janská (zastávka autobusu Horní Hanychov – u lanovky, následně stanice lanovky Ještěd)

Vznik: 1966–1973, architekt Karel Hubáček

Charakteristika: Když se řekne Ještěd, většina lidí si představí stavbu vysílače a hotelu ve tvaru hyperboloidu. Stavba vznikala na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, tvar byl navržen kvůli místním povětrnostním podmínkám. Díky inovativním řešením při stavbě se objekt stal kulturní památkou. Tvar stavby se stal ikonickým.

Kulturní dům Ostrov nad Ohří

Kde (nejbližší zastávka): Ostrov (zastávka autobusu Ostrov – náměstí)

Vznik: 1954 až 1955, architekti Jaroslav Krauz a Josef Sedláček

Charakteristika: Dominantou Mírového náměstí v Ostrově na Karlovarsku je dům kultury. Objekt je příkladem klasicizujících tendencí v architektuře padesátých let a stejně jako mnoho jiných staveb z toho období má vypadat monumentálně. Dvoupatrová budova v sobě skrývá několik sálů. Zajímavostí je, že její sochy nesměřují na východ, ale na západ.

Hotel Thermal

Kde (nejbližší zastávka): Karlovy Vary (zastávka autobusu I. P. Pavlova)

Vznik: 1967 až 1976, architekti Věra a Vladimír Machoninovi

Charakteristika: Hotel Thermal, hlavní ústředí Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, byl již v době svého vzniku a dodnes je jedním ze symbolů luxusu, byť nyní si již některé jeho části zasluhují rekonstrukci. Hotelový komplex se skládá z několika budov. Čtyřhvězdičkový hotel patří k symbolům Karlových Varů a objevil se také v mnoha filmech a seriálech.

Netradiční dovolená. Vyspat se můžete v chatě Iron Mana či vile ze Sherlocka

Žižkovská televizní věž

Kde (nejbližší zastávka): Praha (zastávka tramvaje Lipanská)

Vznik: 1985–1992, architekt Václav Aulický

Charakteristika: Přes dvě stě metrů vysoká Žižkovská televizní věž vyvolávala a dodnes vyvolává řadu sporů a vášní. Konstrukce tří ocelových tubusů nesoucí tři kabiny podle některých zničila historickou tvář Prahy. Z věže vysílá několik televizních stanic, má také vyhlídkovou kabinu. Stavba byla ve své době technicky novátorská. Zdobí ji deset obřích soch miminek.

Obchodní dům Prior

Kde (nejbližší zastávka): Pardubice (zastávka autobusu Masarykovo náměstí)

Vznik: 1971–1974, architektka Růžena Žertová

Charakteristika: Na historických náměstích českých i moravských měst v sedmdesátých letech minulého století rostly obrovské obchodní domy Prior jako houby po dešti. Ve stylu brutalismu, s výraznými červenooranžovými zdmi, byl pardubický Prior první svého druhu ve východních Čechách. Zdi budovy mají připomínat perníky, dnes v objektu sídlí Tesco. Prior je například i na náměstí v Jihlavě, v Olomouci ho již zbourali.

Pavilon Z brněnského výstaviště

Kde (nejbližší zastávka): Brno (zastávka tramvaje Výstaviště – hlavní vstup)

Vznik: 1958–1959, architekti Zdeněk Alexa, Zdeněk Denka, Ferdinand Lederer, Zdeněk Pospíšil, Milan Steinhauser

Charakteristika: Od konce padesátých let je dominantou areálu brněnského výstaviště pavilon Z s obří kupolí. Výška kopule je šestačtyřicet metrů, průměr šestadevadesát metrů. Již od počátku se v pavilonu konají nejrůznější velké akce, naposledy se stal v čase zimní olympiády v roce 2018 dějištěm olympijského festivalu.

Ostrava-Poruba

Kde (nejbližší zastávka): Ostrava (zastávka autobusu Alšovo náměstí)

Vznik: 1951, přes 400 architektů a projektantů

Charakteristika: Velkorysé bloky a bulváry ve stylu socialistického realismu. To je Ostrava-Poruba. Část městské části Poruba je pozůstatek velkolepých plánů komunistických pohlavárů na vytvoření ideálního města pracujících. Symetricky řazené několikapatrové budovy a zejména část čtvrti U Oblouku připomíná i se širokými bulváry Petrohrad.